Bojíte se injekce a injekční stříkačky, či pohled na krev vám vhání bělobu do tváře? Vím, není to nic příjemného, ale mohu vás ujistit, že nejste sami. Nevěřili by jste tomu, ale tito "hrdinové", se vyskytují ve všech věkových skupinách, u žen i mužů, bez rozdílu povolání. Vzpomněla jsem si na jednu příhodu, která se před několika roky odehrála u nás na obvodním středisku. Chodíval k nám jeden muž, který byl tak velký, že jen tak tak prošel dveřmi s pokrčenou hlavou. Byl příjemný, společenský a měla jsem ho docela ráda. Přícházel tak jednou za čtvrt roku pro léky, které dlouhodobě užíval. Nebylo jich mnoho a on, stejně jako mnho dalších s nimi náramně šetřil, aby k nám tak často nemusel. Jednou v zimě se nachladil a přišel si pro nějakou záchranu, jak říkal . Lékař ho vyšetřil a doporučil mu, mimo jiné injekci Celaskonu s Calciem do žíly. Nebránil se a klidně stál. Víte, ono to chvilinku trvá, než se ampulka nařízne a stříkačkou naberete její obsah. Než jsem tak učinila ozvala se vedle mě rána a řinkot skla. To pan .... nevydržel pohled na stříkačku a jehlu a poroučel se k zemi. Protože to byl chlap jako hora, neměla jsem sílu položit jej na lehátko. Podložila jsem mu hlavu a zvedla nohy. Po chvííli se pán vzpamatoval a sám se zvedl ze země. Omlouval se a prosil, abych to nikde neříkala. Injekci si pak nechal hrdinně píchnout v sedě, s hlavu otočenou ke dveřím. Když odcházel, otočil se na mě a opět žádal o diskreci. Dneska už to prozradil smím, už nežije. A jen pro zajímavost ,víte čím onen člověk, jehož pěsti mohly zabíjet byl? Řezník.
.
:-)))jsem se mile pobavila