Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Noční trochu jinak

7. června 2008 v 9:25 | ja |  Moje psaní
Miluji noc! Noční ticho na oddělení, spokojené oddechování nemocných signalizuje, že je všechno v pořádku. To je okamžik, kdy si sedám na několik minut na terasu a poslouchám noc. Obloha se třpytí množstvím hvězdiček, všude je božský klid. Ptáci se ukryli do větví stromů, zavřeli zobáčky a spí. Kočky, jichž je nemocniční areál plný jsou v polích na lovu, žádné auto už nejede. Mír! To jsou chvíle, které mám ráda a pro něž si vždycky najdu chvíli. Sedím na lavičce a dívám se na nebe. kolik asi je takových míst jako naše země? Co když tam někde daleko taky sedí nějaká sestra a dívá se na naši hvězdu. Chladivý větřík mi z čela odvívá dotěrné myšlenky a mi je moc fajn. Crrr, crrr, crrr, ozve se z budovy a zvuk zvonku přeruší božský klid. Ne, není to u mě, moje oddělení spokojeně spí, ale zvuk telefonu, mě vytrhl z krásného nicnedělání. Musím pokračovat v práci. Tak zase někdy jindy.
 


Komentáře

1 ividol | 8. června 2008 v 16:21 | Reagovat

Ach, jo, zase jsi mi připomněla moje noční služby v dávné minulosti...zase se mi začalo stýskat. Ty noční kontroly ztichlých pokojů, když byl všude klid, měly svoje kouzlo a ten fajn pocit, že je všechno v pořádku...ach, jo!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama