Moje poprve IV.
30. června 2008 v 9:13 | ja | Moje psaníKomentáře
Souhlasím se Zdenkou. U nás na středisku byla dlouhé roky sestřička vždy upravená, pečlivě nažehlená, modrá uniforma + zástěra, čepeček naškrobený, pečlivě nasazený. I když nebyla úplně štíhlá, byla hezká, velmi příjemná, slušelo jí to. Asi před třemi lety odešla do důchodu. Současná sestřička je mladší, ten stejnokroj je takový ležérní, ty bílé kalhoty a halenu může mít třeba i kuchařka, pekařka, lékárnice, laborantka. Myslím, že i barvy stěn nebo nábytku nejsou v ordinacích a čekárnách vždy jen bílé.
Původní uniforma byla pěkná na pohled, ale velmi nepraktická. Zástěrou přiškrcené šaty způsobovaly, zvýšené pocení horní poloviny těla. Při chladnějším počasí nám odspodu táhlo až na záda a onen krásný čepeček a jeho připnutí sponkou na spáncích, způsobovalo problémy s vlasovým porostem. Nejedna z nás na to doplatila pleškou. Možná, z jiného materiálu by se to dalo, ale zkoušeli nám dávat i čepečky plastové, ale bylo to stejné, špatně držely.
Asi jsem taky sentimentální, ale opravdu se mi dřívější sestřičky v modrých uniformách s čepečkem líbili víc, než dnes v mnohdy pomuchlaných a neupravených pláštích různých střihů.