Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Císařovy nové šaty

2. června 2008 v 7:47 | ja |  Moje psaní
Jedna, druhá, třetí .....! Lítají košile z polovičkovy skříně. Zase si nemá co obléct, všechno má malý! Tento jeho ranní rituál už znám a je to trochu obehraná písnička. Abychom se nepohádali, raději dělám mrtvého brouka. Vážně už na to nemám sil. Je to stejné už 35 let. Ne, že by ve skříni nic nebylo, ale moje polovička je zvláštní tvor. Oblíbí si jednu košili a kalhoty a nosí je dokud se na něm nerozpadnou. Pochopitelně z toho ostaního vyroste, nebo to vyjde z mody, přestane se mu to líbit a nebo na tom najde nějakou jinou chybičku. Např. tvrdý šev na košili, špatně přišitý knoflík (přišitý na křivo), nebo jiná závada, kterou nelze odstranit. Tím pádem se ze zcela nové košile stává košile nenositelná, tudíž nanicovatá. Takhle to je se vším, kalhoty dříve roury, pak zvony, nyní klasické fotrovské s balony na zadku. Nemá vůbec cenu snažit se polovičku předělat. Každá snaha vyjde vniveč a obrátí se proti vám. Vzdala jsem to. Znovu a znovu dělám, že neslyším, pak, když jsem sama doma, proberu šatník, v čem se nechodí vytahám a doplním věcmi, které zapoměl, že má, nebo byly zasunuty někde vzadu. Když pak následující ráno opět stojí před skříní, diví se kde se najednou vzala tahle šedomodrá košile, včera tu nebyla. Nechápu, proč se o nás ženských vypráví tolik vtipů na téma, nemám co na sebe. Já jsem oblečena v cuku letu, ale chlap...! Karastrofa hodná zvěčnění.
 


Komentáře

1 skaut68 | Web | 2. června 2008 v 15:02 | Reagovat

Chech, to je dobrý. Můj je dost samostatnej, tak si kupuje i sám - má snad víc hadrů, jako já. :o)

2 Motýl | 4. června 2008 v 17:56 | Reagovat

HADIMRŠKO, KDE TO ŽIJEŠ, ŽE SE TAKTO ROZČILUJEŠ? MYSLÍŠ, ŽE MÁLO MILÁČKŮ JE TAKOVÝCH JAKO MÁŠ TY I JÁ ? A TO JSI ZAPOMĚLA NAPSAT : BABIČKO, KDE JSOU PONOŽKY/KTERÉ SE NA NĚJ USMÍVAJÍ ZE SKŘÍNĚ/, ZROVNA TAK TÍLKO, TRENÝRKY, atd., atd. Ale naši miláčci říkají, že to je úděl ženských ? A kterých, no přeci těch hodných ! Jiná by přeci za ním vyhodila celou skříň. Vždyť se tomu také říká : hra na nervy, kdo neuteče-vyhraje.Když někam jdeme, jsem oblečená a upravená také rychleji než on a již oblečená, upravená mu pomáhám s oblékáním. Ale pozor ! To hadimrško není jeho neschopnost, to je naše šikovnost! Tak ať jsme stále alespoň takto šikovné, že zvládáme ! Zdravím Tě...Motýl.

3 Hablina | Web | 5. června 2008 v 6:25 | Reagovat

Můj nosí také stále to samé -a nemůžu hodostat do obchodu,abych mu něco nového pořídila. Tajně odebírám nejorvanější trička, o dírách v kalhotách vrdím, že nejdou opravit- je to marné, chapa nepředělám.

4 hadimrcha | 5. června 2008 v 8:57 | Reagovat

Motýlku i Hablino obě jste mě nesmírně potěšily, já ho nepředělala 35 let, tak teď se o to ani nesnažím, ale síří mě to furt.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama