Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Tři zmrzlí přišli se zpožděním

19. května 2008 v 11:02 |  Moje psaní
Po několika opravdu krásných a horkých dnech , se dostavili, oni studení , či spíše ledoví muži. Teplota klesla o skoro 13 stupňů, zahrada se zahalila do mlžného oparu a na studený trávník nechce ani naše Elisa. Marně jsem se ji pokoušela nalákat na míček. Nešla. Rozkvetlé tulipány se snaží vydržet váhu vody ve svých kalíšcích. Nebude to dlouho trvat a voda porazí první list, ten se vyvrátí, voda sice vyteče, ale krása tulipánu je ta tam. Malí rejsci, kteří sotva začali vidět sedí hluboko v podzemí, aby se na ně nedostala voda a chlad. A náš zpívající elegán se ukryl hlouběji do větví smrku, tam kde mu ochranu skýtají husté větve a šišky. Na posečeném trávníku se objevují tůňky dešťové vody, na stéblech trav drobná zrcadélka vody. Cestou do obchodu jsem nafotila tu dnešní pochmurnou náladu. Louže podél chodníku, lidičky s deštníky, stříkající auta - takový je obraz dnešního dne. Beru do rukou knížku a budu si chvíli číst.
 


Komentáře

1 ividol | Web | 19. května 2008 v 16:38 | Reagovat

Dalo by se říct- no co, pršelo a někdo to popsal a udělal pár fotek. Proč mi to ale přišlo tak mile dojemné? A i ty fotky mají zvláštní atmosféru (aspoň pro mě). Úplně jsem viděla toho chudinku tulipána, jak se snaží odolávat vodě...

Moc se mi to tvoje psaní líbí.

2 Motýl | 19. května 2008 v 21:06 | Reagovat

Hezky jsi to popsala a vidíš, že i ta příroda si musí každopádně nějak poradit. Pokud to není větší zhoršení počasí. Prší i u nás na severu každý den, ale myslím, že půda to stačí přijímat,což je zatím dobré. To víš, že se i to počasí odráží na našich náladách i zdravíčko někde pozlobí, ale nějak si s tím poradíme. Tak přeji hezkou náladu...Motýl.

3 VeVěrka z Hajlendu | E-mail | Web | 19. května 2008 v 21:45 | Reagovat

Ochladilo se , to je pravda, ale už jsme zažili horší. Před několika lety tady dokonce napadl sníh. Když jsem se tehdy probudila a všude bylo bílo, tulipány i narcisky schované pod sněhem,na teploměru pod nulou, budila jsem celou rodinu, ať mně jdou pomoci odnosit květináče do skleníku. Pořádně mě vytočili, protože nebyli dost rychlí. A tak jsem všechno musela nosit sama, než se panstvo probralo. A mezitím mě vztek přešel.Počasí pozlobilo, zase bude hezky.

4 hadimrcha | 19. května 2008 v 21:48 | Reagovat

To znám, květináče vytahuji po zmrzlíkoch každým rokem.

5 felixa | Web | 20. května 2008 v 11:50 | Reagovat

Hadimrško, v tobě se skrývá poeta! :o) Takhle krásně popsat deštivý den se jen tak někomu nepodaří. V takovém dni se hodí sednout si s knížkou k oknu a v příjemném teple domova si něco hezkého přečíst, sem tam pohlédnout z okna jestli už se nevyčasilo a užívat si ty klidné chvilky. :o) Krásné!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama