Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Prozpívaný den

13. května 2008 v 13:19 |  Moje psaní
Také se vám to stává? Dneska od rána mi zní v hlavě jenom jedna melodie. Jak jsem zapomětlivá, nevím ani slova a interpret, tak ten mi už vůbec nic neříká. Celý den si ji pobrukuji, Elis se na mě dívá s pochopením a myslí si něco o paničce, která sratila rozum. V jejich očích se dá vyčíst - "tak už přestaň, konečně a dej mi nějaký ten žvanec. No, to jsem si mohla myslet ,zase nic, pořád to samé, že tě kousnu? Haf, vnímáš mě vůbec? Já mám dojem, že dneska jsi někde hodně daleko a na mě zvysoka kašleš. Mám já to ale život. Ještě, že mám tu sušenou stravu, blé, nemám ji sice ráda, ale když se panička zblázní, tak se nedá nic dělat. Haf, Haf!!!"
A já si ne a ne vzpomenout na toho, kdo tu melodii zpívá a hraje. Slibuji ale, že až si vzpomenu, tak vám dám vědět.
Hurá už to vím. Je to Aleš Brychta - Perly ve vlasech. " Já jsem to paničce napovídala, ale ne, ona si nedala říct! Haff!"
 


Komentáře

1 Motýl | 13. května 2008 v 17:35 | Reagovat

hadimrško, také jsem nevěděla název písničky, ale melodii, tu krásnou melodii, zapomenout nejde. Teď si ji budu broukat pro změnu já až než půjdu spát. Děkuji za inspiraci, zase se přijdu naladit na jinou notu. Ráda si zpívám...Motýl.

2 felixa | Web | 14. května 2008 v 12:23 | Reagovat

Hadimrško, díky za ten krásný klip, také mám tu písničku ráda a to pokoukání na moře, to je super... hned mi to zvedlo náladu :o)

3 Hablina | Web | 14. května 2008 v 18:36 | Reagovat

To máš ještě dobré, mě dnes zní v hlavě Dan Truong a jedna jeho písnička ,co ani neumím napsat její název.

4 Eliza | E-mail | Web | 15. května 2008 v 7:29 | Reagovat

Je zajímavé, že tuto písničku jsem slyšela už dostkrát, ale teprve teď jsem se zaposlouchala do textu. Ta melodie byla asi více sugestivnější a zapamatovatelná. A je to i s tím videem o krásné pohodě dohromady.

5 Jitka | Web | 15. května 2008 v 18:24 | Reagovat

Krásná slova i melodie.

6 DědaLebeda | Web | 18. května 2008 v 22:12 | Reagovat

Pamatuju, že jsme byla hodně hudebně nadaná rodina, i když jediným nástrojem na který se u nás jako doprovod hrálo byla foukací harmonika... jóóó a ještě hřeben s toaleťákem přeloženým přes zuby hřebene. A ještě polévkové lžíce, valcha, a starý kufr jako buben

sestava k pohledání, ale vždy po ruce.

A když je řeč o té celý den opakované písničce, tak jsem měl podobný zážitek před odletem do CCCP jsem se trochu picnul s kamarády před mým prvním letem a ta co jsem si jí notoval ještě v letadle... byla " koukej, koukej, na můj nos - podobný je tvému dost...at. "

---(:-§o)))   ,.DL.

7 hadimrcha | Web | 19. května 2008 v 7:46 | Reagovat

Tak to je dobré, tato písnička byla u nás svého času nej.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama