Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Moje poprve - III.

20. května 2008 v 9:05 |  Moje psaní
Dneska kolem našeho profičely tři autobusy s dětmi jedoucími někam na školní výlet. Můj první školní výlet, který si pamatuji byl do ZOO Lešná. Báječný den volna, v kapse dvacetikoruna od našich a ve druhé 5 Kčs od zlaté babičky. Tolik peněz jsem dlouho neměla pro sebe na útratu. Celou cestu jsem rozpočítávala jak s tolika penězi naložím. Musím dovést něco bráškovi, je malý tak to bude něco pro batolata a taky něco pro maminku. Při průchodu pokladnou mě upoutal krásný přívěsek se lvy, ta cena je příhodná 1.50 Kč, šup a mám ho v kapse. Zvířátka se mi líbila, svačinku jsem měla z domu, tak na cukrovou vatu a zmrzlinu, sodovku a pohlednice mám peněz habaděj. Naši nás nikdy nerozmazlovali velkými penězmi a bylo to tak dobře, alespoň jsme se naučili šetřit. Na onom výletě jsem si koupila první sluneční brýle, stály 8 Kčs, ale byly tak krásné, že jsem neodolala. Byly také moje první, každý školní rok jsme někam jeli. Jednodenní výlety pro malé děti jsme zakončili mou první návštěvou Slovenska, v Trenčíně. Tamní hrad je opravdu krásný a jeho hluboká studna, do níž jsme házeli desetníky a počítali, kdy dopadnou mě uchvátila. První dvoudenní výlet jsme pořádalí na Malou Fatru a Oravskou přehradu. Zamilovala jsem si Terchovou, Chopok i Jánošíkovy diery. Na Chopku jsem spáchala první přestupek, vyrýpla jsem si do kalíšku od Leda krásný hořec, dárek pro tatínka na skalku. Učitel sice říkal, že se přesazení nepodaří, ale tento z lásky dovezený lup se nejen dobře uchytil, ale několik roků nám krásně modře zdobil skalku. První návštěva Nízkých Tater je rovněž spojena se školním výletem , ale o tom jsem již někde psala. Školní výlety je kapitola sama pro sebe, tolik věcí se člověkovi vybaví, jenom když se podívá na fotografie. Se školou je spojeno samozřejmě i vysvědčení. První bylo s velikánskou jedničkou a já bežela domů nejkratší cestou, všem se pochlubit. Při tom úžasném běhu jsem někde vytřepala s kapsy klíč od branky v zahradě a pak jsem se nemohla dostat domů. Všechna vysvědčení mám poskládaná ve složce a když si je někdy prohlížím, zjišťuji, že jsem byla docela zdravé dítko, z tělocviku jsme měla vždycky jedničku a to i když jsme nacvičovali spartakiádu. Tu první jsme předváděli jenom u nás, ale byla to docela sláva. My nejmenší žáčci jsme měli skladbu s barevnými májkami a při průvodu městem jsem byla poprve za filmovou hvězdu. Tatínek mě nafilmoval na svou Admiru, bohužel jenom černobíle a bez zvuku. Při promítání těchto amaterských filmů jsme doma vždycky zažívalii spoustu legrace. Kolikátá spartakiáda to byla nevím, ale byla určitě jedna z prvních, Samozřejmě jsem nikdy na žádné nechyběla, i když jenom na městské, nebo okresní úrovni. A mimochodem ten přívěsek se lvíčky mám schovaný.
 


Komentáře

1 felixa | Web | 20. května 2008 v 12:21 | Reagovat

Hadimrško, to je hezká vzpomínka.

2 Motýl | 20. května 2008 v 17:01 | Reagovat

Hezké vzpomínky a co jsi dělala na Slovensku ? Byla jsem asi jem 100 km od Tebe, to si musíme jednou popovídat, už se těším...Přeji krásný den hadimrško...Motýl.

3 hadimrcha | 20. května 2008 v 17:10 | Reagovat

Já na Slovensku nebydlela, my jsme tam jenom jezdili se školou na výlety. Bydlím pořád na Moravě.

4 Hablina | Web | 21. května 2008 v 8:57 | Reagovat

Dcera jede poprvé na šklní výlet do ciziny - do  Vídně. Dostane na útratu tak 20-30 euro, ještě nikdy u sebe neměla tolik peněz....

5 Motýl | 21. května 2008 v 17:39 | Reagovat

Mne to došlo hadimrško až později večer, že to máš na Slovensko co by kamenem dohodil. O.K...Motýl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama