Moje poprve - II.
15. května 2008 v 11:51 | Moje psaníKomentáře
Tak zase mohu přemýšlet, jak a co bylo poprvé u mě. Něco máme stejné, něco jiné.
Krásně napsané. Vzpomněla jsem si na mou první knížku ... Malý Bobeš. Víte, jak je "tlustá"? :-D
Dostala jsem ji asi ve druhé třídě, když jsme zvládli čtení a prohlásila jsem, že ji přečtu úplně sama a celou. Věřte neveřte, já ji opravdu přečetla, poctivě a nepřeskakovala jsem! i když to byla pěkná fuška. No, a pak mě ve škole vybírali do soutěží a musela jsem předčítat úryvky z různých knížek.
Jé,Malý Bobeš! Toho jsem měla taky moc ráda. Měla jsem ho půjčený od starší kamarádky.Teď je v knihovně manželův.
Tak, tak, něco po sourozencích bývalo normálně zaběhnuté, i když někdy jsme se tomu bránili, ale co naplat to první, co patřilo jenom nám, byl poklad.
První rande za nás JAK SE ŘÍKÁ .... škoda mluvit, ale byl to zážitek na celý život. Ano i zhlédnutí televizního programu toho úplně prvního u sousedů přes čočku před obrazovkou, na televizi spojené s radiopřijímačem, za účasti ještě dalších sousedních rodin.
Kino a nejkrásnější pro mne film \ Bílý Tesák \ s ještě hrbáčem - zlým to maníkem, kterého jsem nenáviděl kvůli tomu, že ubližoval psu tak krásnému.
Jóóó, vzpomínky, ale téma SUPER.
---(:-§O))) ,.DL.
Vzpomínek, těch poprvé je strašně mnoho. Nestačil by jenom krátký komentáříček a psalo by se dlouho a ještě by tam nebylo všechno. Tak vzpomínejte lidičky, je to prima a naše generace jsem přesvědčena, že má co i porovnávat s touto dobou to, co nám ani vnoučata nevěří.Měj se hezky Hadimrško a piš...Motýl.
Pěkné čtení.Vzpomínám si na své první lodičky. Byly do tanečních. Měla jsem tehdy světlemodré taftové šaty a ve stejné barvě byly i lodičky. To byla v té době úžasná věc. Byla to velká náhoda, nebo spíš zázrak.Připadala jsem si jako princezna. A v tanečních jsem měla skvělého tanečníka. Byl to kluk z vesnice a uměl dávno tančit i bez tanečních. Já bych za tanec v té době i duši čertu upsala.To byly časy...