25. května 2008 v 10:44 | ja
|
Plížil se zahradou jako černý stín! Sousedův kocour. Nikdo neví, kde se u nás v ulici vzal, je mu už požehnaně let, a podle toho se chová. Zahrady v naší ulici tvoří uzavřený prostor, do nějž se nedá z venku jinak dostat, než kolem domů a předzahrádkami. Má proto dostatek klidu a ceý prostor je jeho loviště. Když ho chvíli pozorujete nabydete dojmu, že jste v africké savaně a pozorujete divokou kočku, geparda nebo lva. Našlapuje opatrně a rosou zvlhlá tráva nevydá ani hlásek. Nic netušící mládě kosa se zaobírá zobáním červíku z mokré země. Jeho svaly jsou napjaté a hlava mírně přikrčená k zemi. Svou kořist sleduje bez jediného zbytečného pohybu. Černý stín se plíží a je blíž a blíž. Vše jakoby utichlo a s hrůzou sleduje, co se stane. Najednou vzduch protne píšťala, upozorňující mládě na nebezpečí. To matka, sledující svá mláďata pěkně ze stromu, mu dala signál. Do mladého kosa jako by vlila energii. Vystřelí tak rychle do korun stromů, že nemáte šanci jej sledovat. Kočičák ustrne v pohybu a líně se posadí. Mám ho krásně na mušce a proto blikám a blíkám. Mlsně se olízne, teď už ví, že bude bez snídaně. S hlavou hrdě vztyčenou opouští jeviště a mizí někde mezi zahradami. Až doma při prohlížení fotek vidím jak je podobný africké šelmě. Ošlehaná tvář , zjizvená z mnoha šarvátek, mírně šedivějící hřbet ukazující věk tohoto kocoura. Hrdé držení hlavy, mohutná šíje a svalnaté tělo, přivřu oči a vidím černého jaguára. Přes jeho věk vypadá dobře. V očích je stále vidět bojovnost a jakési pohrdání ostatními, kteří na něj evidentně nemají. Už se nedivím, že klidně sedí metr za plotem a Elis se může uštěkat. S ním to ani nehne.


vypadá tak divoce a šelmovitě, až jsem si přála, aby toho kosa ulovil