Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Mumie z rašelinišť.

8. dubna 2008 v 10:59 | z odborných článků |  Něco z historie
Jsem odjakživa zvídavý tvor. Vždycky mě zajímalo všechno staré, cizí neznámé, záhadné. Mezi jiným také lidské tělo a jeho funkce. Jako malá holka jsem operovala medvídky, dívala se mrkací panence do hlavy, abych pochopila, jak na mě může mrkat. Ve škole jsem měla nejoblíbenějším předmětem po češtině, biologii. Kdejakou encyklopedickou knihu, kterými nás zásoboval tatínek, jsem měla přečtenou mnohdy dříve, než jsme jí byli obdarováni. Věděla jsem kde jsou skrýše a potajnu si tam chodila študovat. O fysiologii lidského těla jsem věděla skoro všechno, dříve než jsme to začali v 9. třídě probírat. Proto jsem šla studovat, to co mě nejvíc bavilo. Do dnešního dne mě zaujme každá zpráva z historie lidstva, novinka z medicíny apod. Nedávno dávali na Viasat History dokument o nalezených , dokonale zachovaných mumiích v Irských rašeliništích. Studiem těchto dochovaných lidských ostatků se zabývá paleontologie. Nejdříve se podrobně a z různých hledisek materiály (nálezy) proměřují, aby získali více informací o nemocech, léčbě, výživě, jakož i o práci a bydlení dávných předků. Pokoušejí se o rekonstrukce ztracených částí lidského těla a zkoumají mikroskopicky kostní tkáně.Zbytky krevních usazenin umožňují i po dlouhé době následné serologické vyšetření. Rentgenové snímky poskytují informace o změnách struktury kostí. Tak se podařilo například na kosterních zbytcích prokázat následky některých chronických zánětů, např. kostní dřeně a okostice i druhotných změn, podařilo se diagnostikovat srůsty po zlomeninách, následky nádorových onemocnění a tuberkulosy kostí. Změny na kostrách prokázaly výskyt dětské obrny a křivice. Na kostech lebky se dochovaly a zaznamenaly otvory po trepanaci už v mladší době kamenné. Tyto zásahy byly prováděny u zemřelých i živých lidí. Že zásah přežili dokazují zhojené okraje kostí s charakteristickým zajizvením. Pokusy o napravování a srůst zlomenin jsou známy od pradávna. Na starých mumiích z doby Staré Říše jsou patrné dřevěné dlahy, které byly k poškozeným částem těla připevněny látkovými obinadly. Naši předkové byli velmi zdatní v péči o těla, snažili se oddělit nemocné od zdravých, např. v letech 2300-1750 př. Kr. ve městě Mohandžo-daru, které leželo v údolí řeky Indu, byly domy vybaveny koupelnami, v některých částech města byly nalezeny záchody. A to nejen suché latríny, ale i záchody splachovací. Zajímavý je např. recept zachovaný na tabulkách, pocházející z téhož období se píše:" Nejprve vypálíš na ohni želví krunýř a rozdrtíš jej v hmoždíři. Okraje rány pomažeš olejem a naneseš prach z krunýře. Potom si opatříš pivo dobré kvality a povrch rány umyješ pivem, dále můžeš poraněné místo umýt i čistou vodou. Ránu potom přikryješ obkladem, který bude připraven z rozdrceného cypřišového dřeva." Tento návod byl napsán sumersky na jedné z četných hlíněných tabulek. Patří do sbírky nejstarších dochovaných lékařských receptů v dějinách lidstva.
 


Komentáře

1 Motýl | 12. dubna 2008 v 8:32 | Reagovat

Hadimrško, je vidět, že jsi doma, ve svém oboru. A kdybys mohla i rukama a nohama to ještě dovysvětlíš.Máš to krásně napsané i pro laiky, jako jsem v tomto oboru já. Je to marný, kdo umí, umí. A já Ti k tomuto všemu přeji hodně štěstíčka. Ráda si přijdu přečíst zase něco ,co ještě nevím a to tady najdu, já to vím.     Motýl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama