Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Holčičí tajemství

23. dubna 2008 v 11:44 |  Moje psaní
Jistě znáte ta holčičí tajemství, která si svěřují špitáním,dlaň přiložená až k uchu, aby nikdo nic nezaslechl. Následuje chichotání a hopsání s rukama pevně stisklýma. Kamarádky, kamarádky na život a na ...... Měla jsem také takové kamarádky, které se postupem času změnily v nepřítelkyně, přítelkyně, známé a sokyně. Těch, které se proměnily v nepřátele bylo asi nejvíc. Stačilo opravdu málo. Pár slov s jejich nepřítelkyní, pohled na jejich idol, hezčí sukýnka a bylo po kamarádství. Známé se staly ze všech kamarádek ze školy s nimiž jsme si až tak blízcí nebyli. Potkáme se, pozdravíme, ale to je všechno. Sokyně vznikají změnou z nepřátel, do kategorie děvčat usilujících o stejnou klukovskou trofej. A panečku tato kategorie má sílu. Stačí aby jste měla jednu přítelkyni, která se zamiluje do stejné chlapecké tváře. Běda vám. To, pak běží třídou ty nejhorší zprávy, jste nazvána těmi nejdrsnějšími jmény a polovina třídy se s vámi nebaví. Bylo jaro a naše třída se vrátila z třídenního výletu do Nízkých Tater. Polovina třídy byla beznadějně zamilovaná a ta druhá nebezpečně naštvaná. Počítám do toho samozřejmě i mužskou část kolektivu. Dvě nejlepší kamarádky se rozkmotřily kvůli prkotině, každá z nich chtěla sedět vedle něho. On však seděl u zdi a tak měla šanci jenom jedna. Vybral si a ta druhá to neunesla. Třídní učitel dostal anonym, že se ti dva nechovají zrovna mravně, že tajně kouří. Když to nepomohlo, byli oba dva nařčeni z podvodu při písemce, prý opisovali. A do třetice se ve třídě stratil větší obnos peněz. Bylo to na řediteli a třídním, aby to vyřešili, Celá třída po škole, dopisy domů, přesvědčování, sliby. Nic se nenašlo a tak ona dívčina s oním nařčeným chlapcem, podstoupili výslech na VB, rodičům byl napsán dopis o chování dětí a do deváté třídy byli od sebe rozděleni, každý do jiné třídy. Nevím, jak to tehdy opravdu bylo, ale kdykoliv se potkám z onou zhrzenou, dnes už paní, napadá mě ledacos. Její život, nebyl nikterak záviděníhodný, domácí násilí ji provázelo hodně dlouho, než jí právě, ona druhá zapomenutá kamarádka, nyní advokátka pomohla a doslova dokopala k rozvodu. A onen Adonis o nějž tehdy šlo? Tak ten se odstěhoval na druhý konec světa, do Austrálie, žije sám (snad 4%), a do rodného města nejezdí. Nemá za kým. Jenom na třídní srazy posílá občas pozdrav a několik fotografií. Tak dovede život zatočit s kamarádstvím, které se jako kamarádství jenom tváří.
 


Komentáře

1 DědaLebeda | Web | 23. dubna 2008 v 18:53 | Reagovat

NO jo no, co s tím naděláš????

---(:-§o)))  ,.DL.

2 ividol | Web | 27. dubna 2008 v 12:18 | Reagovat

Smutné, naštěstí tohle jsem nikdy nezažila. Na základce jsme se často stěhovali a na střední byla samé holky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama