Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Trpaslíci

6. března 2008 v 11:30 | ja |  Moje psaní
Tak jsem dneska po delší době vyrazila do ulic. Marodím a musela jsem na kontrolu k obvodnímu lékaři. Vyšla jsem si brzy ráno, abych byla brzy doma. Přidal mi další prášky na můj sakulentský tlak a něco na odvodnění. Venku byla zima jako na Sibiři. Skoro 9 pod nulou. Sníh, který předevčírem napadal ještě leží na zemi a všechno dýchá chladem. Rybník pokryl ledový příkrov a kačenky, které se nedávno vesele proháněly po vodě, najednou sedí na ostrůvku ani se nehýbají. Zdálo by se, že nikdo nebude venku, ale opak je pravdou. Po chodníku šli proti mě trpaslíci. Ano, štěbetali a výskali a paní učitelka měla co dělat, aby je uhlídala. Dětičky z MŠ si vyšly na vycházku. Nikterak jim nevadila zima, měli si pořád co povídat. Vzpoměla jsem si, na svou práci v jeslích, kde jsem pracovala v období před a mezi jednotlivými mateřskými. Také jsme s těmi malými červíky chodili na vycházky. Naložili jsme si je na kočárky pro dvojčata a už se jelo, děti to měly rády a nám alespoň rychleji uběhla pracovní doba. Se zalíbením jsem se na děti dívala, jak jsou šikovné, usměvavé a spokojené. Kéž by jim to vydrželo co nejdéle.
 


Komentáře

1 Lenka z Luleå | Web | 6. března 2008 v 12:44 | Reagovat

Ac mam jednoho "trpaslika" doma, velmi rada pozoruji i ostatni, jak ta skupinka kooperuje, jak se chova, jaksi hraji atd... Vzdycky me to rozveseli, i kdyz mam treba spatnou naladu. A kdyz jsem byla nemocna, tak dvojnasob.Ostatne, zedeti jsou soli zivota, to uz rekl nekdo moudrejsi nez ja, ze. Tusim, ze pan Werich.

2 hadimrcha | Web | 6. března 2008 v 13:54 | Reagovat

Čím je člověk starší, tím více se mu děti líbí a rád se na ně dívá.

3 Mirka | E-mail | Web | 8. března 2008 v 17:57 | Reagovat

dětičky, to jsou prostě radosti. Také mám ještě jednoho trpaslíka,ale ne na dlouho, v září hurá do školy a bude z ní slečna:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama