2. března 2008 v 17:47 | ja
|
Nedávno mě navštívila spolužačka, kterou jsem již delší dobu neviděla. Přijela za svými rodiči, kteří byli nějací nemocní. Od nich se dozvěděla, že dělám v nemocnici a tak přišla , že potřebuje nějaké informace. Sešli jsme se v kavárně při kávičce a pžíjemné hudbě. Velmi pomalu začala sesvými dotazy. Když byla těch několik dnů doma s rodiči, dozvěděla se od nich , že oba mají podepsanou smlouvu s Lékařskou fakultou Olomoucké university, zavazující je, k věnování tělesných pozůstatků do anatomického ústavu jmenované nemocnice. Viděla jsem na ní,jak je z toho všeho vyděšená a nemůže se s tím vyrovnat. Řekla jsem jí, že rodiče jsou svéprávní a mají právo se rozhodnout, co se s nimi po jejich úmrtí stane. Ještě málo lidí si uvědomuje, jak vzácné je lidské tělo pro studující lékaře, jak je důlěžité, mít pro nastávající lékaře dostatek studijního materiálu. Stále čteme, jaký je nedostatek orgánů pro transplantaci. Zajímalo by mě, zda o této možnosti víte a jaký je váš názor na tuto problematiku. Napište mi. Ona kamarádka mi na rozloučenou řekla, že s tím nesouhlasí a musí rodiče přesvědčit, aby od toho odstoupili. Jak znám její rodiče, nevěřím tomu, že se nechají odradit.
Nevidím na tom nic špatného. Věnovat tělo pro dobrý účel, když už je nepotřebuji, klidně.Má jen tak, bez užitku vyletět komínem? Jen bych se bála, aby doktoři na to mé tělo příliš nespěchali a nezačali pracovat na tom, aby je měli co nejdřív.:o))