
Marně jsem dneska ráno vzpomínala, cože jsem vlastně chtěla psát. Ta moje hlava děravá, už ji má člověk jenom na klobouk. Víkend byl krásný, procházky s Elinkou kolem vody ještě krásnější. Sluníčko svítilo celý den a dokonce i hřálo. Procházka mě tentokrát zavedla mezi novostavby, do tzv. vilové čtvrti. Jsou tam bytovky i nové vilky. Jedna hezčí než druhá. Barevně vyvedené se proti ,zatím tmavě zelenému kopci ,krásně vyjímají. Ptáci ve větvích zpívali, ale potvůrky chytré, ani jeden se neukázal tak, abych si ho zvěčnila. Ledňáček u splavu také neseděl, takže jsem zase nic nenafotila. Tak jenom ty barevné domky a nádhernou kytičku.


Domečky stály vyrovnané v řadě a skoro v každé zahrádce už něco kvetlo, jenomže, skoro všude byli majitelé na zahrádce a nevrle na mě koukali. Snad si mysleli, že jim tu krásu chci ukrást. U jednoho domku měli krásného velikánského labradora. Seděl a mžoural očičkama do sluníčka. Elišce lezly oči z ďůlků, takového psa ještě neviděla. Chtěla jsem si ho vyfotit, byl opravvdu krásný. Ale podařila se mi jenom hlava. Pejsek ,když viděl co se chystá se k nám otočil zády a bylo po focení. Zrovna tak ty dvě kačenky na potoce. Měla jsem je několikrát na dosah, ale madam byla v pozoru. Zpozorovala-li nějaký pohyb šupem odplula dál od břehu a s ní krásně barevný káčer. Zkrátka neměla jsem štěstí.
Ta kytka se jmenuje Talovín zimní.
Odkaz: http://www.abecedazahrady.cz/default.aspx?section=4&server=1&catalog=1&catitem=670