Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Tajná vrátka

23. února 2008 v 21:23 | ja |  Moje psaní
Tajemství. To je slovo, které máme všichni rádi. Od dětství se snažíme nahlídnout za dveře třinácté komnaty, kterou máme zakázanou. Nejdříve je to dospělácká ložnice, když se tam rodiče zamknou, později obývací pokoj v době vánoční. U souseda nám je zapovězena ta část zahrady , kde se na sluníčku červenají krásné třešně. A tak bychom mohli pokračovat. Pro nás vedly takováto vrátka do tajemné farní zahrady. Častokrát jsme tam jenom nahlíželi škvírkou a dívali se jak paní kuchařka okopává zeleninu, jak zalívá a opatruje jahody. V lese a na loukách bylo jahůdek habaděj, ale tyhle velké nás přece jenom lákaly víc. A co takové meruňky na stromě. Vrátka bývala zavřená, ale jednou asi někdo zapoměl a my dítka pošetilá jsme se vydala na výpravu. Byli jsme čtyři, tři kluci a moje maličkost. Opatrně jsme prošmejdili zelinářskou část zahrady, když jsme uslyšeli zvuk otvíraných dveří. Přikrčili jsme se meziřádky a ani jsme nedýchali. Pan farář si stoupl na terasu a vyhříval se na sluníčku. Ruce i nohy nám trnuly od ležení, mravenci si vybírali odkrytá místa a nemilosrdně nás štípali. Když už se zdálo, že to někdo z nás nevydrží, zavolal pan farář své dva synovce, kteří u něj byli na prázdninách. Něco jim pošeptal a odešel. V tom jsme to už nevydrželi a jako papíroví čerti jsme vyskákali z úkrytů. Kluci nás však zadrželi a se smíchem nám prozradili, že nás strýček viděl oknem a jenom si s námi zahrál takovou komedii. Vedli nás na faru do jídelny, kde nás čekalo překvapení. Důstojný pán s kuchařkou nás přivítali a pozvali nás na svačinku. Na stole byl jahodový koláč a kakao. Páni, a ten košík jahod co byl uprostřed stolu!!!! Omluvili jsme se s plnou pusou, že jsme tam vlezli. Od toho dne jsme měli na faru přístup hlavními dveřmi. Společně s dětmi jsme chodili na jahody, na maliny, uklízeli po poutích, sbírali a pálili poházený papír. Zkrátka ,celé prázdniny jsme měli ona tajná vrátka otevřena dokořán.
 


Komentáře

1 Mirka | E-mail | Web | 24. února 2008 v 7:14 | Reagovat

Krásný příběh...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama