Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Ruce

15. února 2008 v 10:55 | ja |  Moje psaní
Och, moje ručičky. Jsou tak upracované, že si musím udělat manikůru. Koupila jsem si nový skleněný pilníček a lak na nehty, tak se dám do práce. Dívám se na ruce a napadá mě. že jsou vlastně mým obrazem. A nejen mým.Ruce! V kolika uměleckých dílech, plastikách, fotografiích, grafikách byly zobrazeny. Kolik názvů knih, filmů a divadelních her obsahuje slovo ruce? Ani se nedivím. Jsou obrazem každého jedince. Miminko má ručičky jemné, ještě žádnou prací nezasažené, stejně jako jeho tvář, která je naprosto hladká a bez jakýchkoliv vrásek. A jsou-li tam nějaké, pak jsou jen známkami těžkého příchodu na svět a ty se určitě ztratí. Jiné ruce má dospívající mládenec, který čeká na svou první lásku a v rukou žmoulá kapesník. Jeho ruce jsou bledé a horké, prsty dlouhé, občas okousané nehty, za něž se stydí. Maminka ,vezoucí kočárek, má ruce krásně pěstěné, upravené, aby neublížila svému miminku a také, aby se líbila muži s nímž miminko stvořila. Naopak otec, starající se o rodinu, odvádějící těžkou práci, má ruce zhrublé, rozpraskané, mnohdy až do krve. Důchodce sedící na lavičce v parku a házející holubům drobečky, jenom obtížně tuto činnost provádí. Jeho ruce jsou kostnaté, samá žilka a klouby už neslouží tak jako dříve. Na těchto rukou se dá spočítat, kolik let a jaké práce odvedly. Jsou ruce krásné i prací zhrublé, ale věřím tomu, že všechy umí pohladit, polaskat a pochválit potleskem. Dívejte se lidem na ruce a uvidíte v nich celý jejich život.
 


Komentáře

1 Jitka | Web | 15. února 2008 v 12:11 | Reagovat

S rukama je to trochu zvláštní.Když jsme si stavěli chalupu, podotýkám od základů a sami dva, já a manžel jsme dělali helfry švagrovi, který zdil, nepoužívala jsem rukavice, protože je na rukou nesnáším. Jsem v nich nešikovná. Máchala jsem ruce v uhašeném vápně,skládala cihly, házela materiál do míchačky a moje ruce zůstávaly jako by stavbou nedotčené.Kamarádka to nemohla pochopit. Možná to byla Indulona, kterou jsem používala a nebo je mi to dáno od přírody. Nevím...

2 Mirka | Web | 15. února 2008 v 15:08 | Reagovat

..ruce jsou něco jako oči, hodně o nás prozradí... mám smělý dotaz, na fotu jsou Tvé?:)

3 hadimrcha | Web | 15. února 2008 v 15:18 | Reagovat

Nikoliv, to jsou ruce mé přítelkyně.

4 Mirka | Web | 15. února 2008 v 16:19 | Reagovat

..krásné nehty:) ..opravdu dokonale vyvedené:))

5 hadimrcha | Web | 15. února 2008 v 19:36 | Reagovat

No jo, ona byla vždycky šikovná

6 Eliza | Web | 15. února 2008 v 22:53 | Reagovat

Už jsem mnohokrát spočinula zrakem na některých rukách. Já sama jsem nikdy nesnesla nalakované nehty, už kvůli tomu, že se ráda a často hrabu v hlíně a nesnáším pracovat v rukavicích. Ale fotka rukou na tvém příspěvku mne snad donutí, s nima někdy něco udělat. Jsou to krásné ruce, a přitom prozrazují, že už ledacos prožily. Navnadila jsi mne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama