Blíží se Velikonoce, svátky jara. Jak jsem si všimla dneska při nákupu, v obchodě mají plné regály vajíček a zajíčků. Jak je to dávno, co jsme nakupovali mikuláše! Ach jo, jak to všechno utíká. Ve všech novinách a časopisech se objevují recepty na velikonoční dobroty, návody na výzdobu stolu, bytu i vajíček. Způsoby aranžování květin a jiné. Nevím jak kdo, ale já mám stále stejný způsob výzdoby bytu. Nejraději mám ve váze větvičky vrby, na níchž jsou zavěšené mezi zelené lístky, nabarvená a jinak ozdobená vajíčka . A o ty vajíčka dneska jde.
Starověké kořeny velikonočních vajíček
Některé zdroje uvádějí, že už Peršané před 5 000 lety se obdarovávali vejci. Po nich to byli Galové /Keltové/ a Římané. Pro všechny tyto pohanské kultury bylo vejce znakem života, plodnosti a zrození. Tuto tradici přejalo i křesťanství - velikonoční vajíčko se stalo symbolem vzkříšení.
Velikonoce - zdobení vajíček
První barvená vajíčka se objevila v 18. století v Evropě. Často bývala obarvena načerveno, aby tak připomínala prolitou Kristovu krev a zdobená obrázky a nápisy. V době renesance, na královských dvorech, byla slepičí vejce nahrazena zlatými. Ta byla zdobená drahými kameny, ornamenty a malbami slavných umělců. Svůj vrchol zažívají na ruském carském dvoře, kde mezi klenotníky vynikal Peter Carl Fabergé (1846-1920).