Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Knihovna bez jednoho jezdce

28. února 2008 v 11:35 | ja |  Něco z rodinné kroniky
Přišla dneska za mnou jedna známá paní. Zazvonila a slušně čekala u branky. Na můj dotaz co potřebuje, spustila proud slov z nichž jsem vyrozuměla, že byla v obchodě a zapoměla si vzít peníze, zda bych jí nepůjčila na zaplacení. Budu je mít ihned nazpět. Jelikož ji dobře znám, peníze jsem půjčila a opravdu, za chvíli byla nazpět i s dlužnou částkou a navíc mi koupila čokoládu. Říkáte si, že jsem mohla špatně dopadnout. Už moje babička říkávala, že "půjčivky provází pláč!", to vím, ale taky vím ,komu mohu půjčit a komu raději ne. To mě přivedlo na jednu vzpomínku z dětství. Taky jste jistě měli spousty oblíbených hraček a knih, které jste neradi dávali z ruky. V době na níž vzpomínám, vycházela v Nakladatelství dětské knihy edice KOD. (Knihy odvahy a dobrodružství), Vy dříve narození jistě pamatujete i jejich jednotný vzhled. Knížky tam vycházely dobré, např. Vernovky a pod. Byly to knihy spíše pro kluky a protože u nás byli dva tak se edice brala komplet. Samozřejmě, že jsem si je půjčovala také, ale zákaz nosit je do školy jsem nikdy neporušila. To s bráškou bylo jiné. Rád četl i pod lavicí a stihl zhltat knihu za jeden den. Tak se stalo, že někomu ve škole zapůjčil knihu Bezhlavý jezdec. Měla jsem ji přečtenou, byla docela dobrá. Stalo se co se stát muselo, milý neznámý knihu nevrátil a tak naše knihovna byla a je do dnešního dne o tuhle knihu chudší. Tatínek po čase knihu sehnal ve druhém vydání, ale už to není ono. Všichni jsme věděli, že kniha chybí a jistě nás to ještě dneska mrzí. Proto i dnes, než něco někomu půjčím, dlouho přemýšlím, aby to nedopadlo jako s tou knihou.
Pamatujete si na ně, takhle vypadaly.
 


Komentáře

1 Zdenka "ren." | 28. února 2008 v 21:09 | Reagovat

Tak tahle edice provázela i moje dětství, přečetla jsem jich hezkou řádku. Nějak se nám taky vytratily do neznáma, stejně jako verneovky, které naši půjčily, a už je nikdy nedostaly zpět. Proto dnes knihy půjčuji velmi zřídka.

2 espoo | Web | 29. února 2008 v 9:48 | Reagovat

Taky nerada pujcuji knihy, protoze nekdy se sice vrati, ale v jakem stavu! Cerneho mustanga uz jsem necetla spoustu let, diky za tip :)

3 ividol | Web | 29. února 2008 v 12:41 | Reagovat

No jasně! Já jsem hltala hlavně ty knížky o dětech na loďkách...no, teď si nevzpomenu- Trosečníci z Vlaštovky? Snad...

Mívali jsme doma taky spousty knih, ale při častém stěhování se nějak smrskly,  nebylo je kam dávat a některé musely do antikvariátu. Dneska už si knihy nekupuju, jenom občas dostávám. Když je nejhůř a hlad po knížce je silnější než počítač, máme tady dobrou místní knihovnu...

4 Katy a Barbucha | E-mail | Web | 29. února 2008 v 15:53 | Reagovat

Ahoj. Všechny tyto knihy jsem také četla, byla jsem do toho blázen, nedá se to vůbec srovnat s filmy. O půjčování, známé z vesnice, bych třeba na nákup půjčila, ale ne víc, dělá to nakonec zle, půjčím mé nejlepší kamarádce, kterou znám roky, ale opět jen to, co by mohla splatit, protože nejhorší je přijít nejen o peníze, ale nakonec i o přítele, z důvodů, že se vám nebude moc podívat do tváře. Neb za to třeba nebude moci.Viz. dnešní nestálá doba a pracovní místa. Knih jsem půjčila hodně a bohužel o dost přišla, přesto jich mám hodně a občas si nějakou znovu přečtu. Třeba i spíše dětskou jako Pouští a pralesem :O)U tebe Hadimrško bych si určitě početla a připoměla dětství, podle skladby nebo ukázky cos tu dala :O) Pěkný den.

5 Mirka | E-mail | Web | 29. února 2008 v 18:33 | Reagovat

..tak Mayovky z této edice mám doma také a tyhle knihy jsem milovala..

6 Hablina | Web | 29. února 2008 v 19:33 | Reagovat

Mám jich doma fůru...půjčovala jsem knížky jen své nejlepší kamarádce, dodnes mám o knížky strach a pečlivě si je podepisuji.

7 Karel | 1. března 2008 v 10:11 | Reagovat

Vzpomínám si, že jsem se kvůli Bezhlavému jezdci snad i popral.

Když ale mám dnes přes 2000 knížek a potřeboval bych je zredukovat, protože byt není nafukovací, mám problém. Vyhodit knížky do popelnice se mi jaksi příčí, antikvariáty by braly to, co si chci nechat, a ostatní nechtějí...

8 Jirka | 1. března 2008 v 20:19 | Reagovat

Knihy se dají také věnovat do Charity.

9 hadimrcha | Web | 1. března 2008 v 21:22 | Reagovat

Ale dají se dát i do nemocnice, kam jsem jich ostatně už fůru dala, ale pořád je to málo. Lidi dneska asi málo čtou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama