Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Dnes jako tehdy

17. února 2008 v 10:04 | ja |  Něco z rodinné kroniky
Krásný den jako před těmi lety. Vidím to jako dnes, jsem šťastná, sedím na parapetu okna a vyhlížím - JEHO.. Už jsem načesaná, namalovaná, Jenom šaty a je to . Hosté se řadí před domem, maminka pobíhá kolem nich. Blíží se hodina H. "Tak, pojď se obléknout" volá na mě sestřenka a táhne mě do pokoje, jež je v ten den připraven jenom pro mě. Pomáhá mi do šatů, pak ještě kadeřnice připíná závoj a dává mi do vlasů korunku. Brečím štěstím. Slyším se ještě dnes, jak jsem setřence vyrazila dech svým požadavkem panáka. Běžela do kuchyně a na celé kolo zakřičela "Ona chce panáka, co mám dělat?", všichni se začali smát a v tom strejda bere flašku a skleničku a podává mi ji škvírou ve dveřích. Nalévám si a pak to do sebe hážu, udělalo mi to dobře. Zvonek a jsou tady. Třepou se mi kolena, když vidím JEHO vcházet do dvěří. Je krásný, vysoký a za několik desítek minut bude můj. Ještě nezbytné poděkování rodičům a můžeme jít. Jeho a nyní i moje maminka mě bere bokem. Připíná mi na ruku nádherný náramek a se slovy " musíš mít přece něco starého na sobě", mě vystrkuje ze dveří. Tam už je poloprázdno. Všichni jsou už venku a sedají do aut. Prohlížím si dárek, je překrásný, na slunci se třpytí. Ještě včera se zdálo, že bude uplakaný únorový den. Do rána se ochladilo a napadal sníh. Ještě poslední pohled do zrcadla a brácha mi pomáhá ze schodů. Mám dlouhé šaty a na nich nádherný bílý měkoučký plášt, ušitý pro případ zimy. Dnes se bude určitě hodit, zvláště v kostele na Hostýně, kde máme po obřadu na MěNV, mši a církevní oddavky. Tfuj, tfuj, tfuj, plivá na mě symbolicky brácha a zamyká dům. Sedám do posledního auta - nádherné bílé Volhy a vyrážím na cestu za štěstím. Dneska je to právě 35 let.
 


Komentáře

1 Mirka | E-mail | Web | 17. února 2008 v 10:31 | Reagovat

Moc Vám gratuluji k tak krásnému výročí. Moc hezky jsi to napsala, úplně Tě vidím, musel to být nádherný den..

2 Hablina | Web | 17. února 2008 v 15:36 | Reagovat

Gratuluji, mě letos čeká teprv výročí sedmnácté.

3 Jitka | Web | 27. února 2008 v 16:09 | Reagovat

Tohle jsem si přečetla poněkud pozdě na gratulaci ale i tak vám do dalšího společného putování životem přeji hodně štěstí a vzájemné lásky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama