28. února 2008 v 11:14 | ja
|
Dosti často mezi známými slyším slovo demokratický, nedemokratický, co je lepší a co horší než totalita a pod. Snad nejvíce se o demokracii hovořilo v souvislosti s nedávnou volbou presidenta. Debaty na toto téma se často měnily v zuřivé hádky a to nejen mezi cizími lidmi, ale i doma. Vzala jsem si tedy na pomoc naši oblíbenou Vikipedii a základní znaky jsem zde opsala.
Znaky demokracie
- Hlavní principy:
- 1) Držitelem moci jsou dohodnutým způsobem určení zástupci většiny.
- 2) Periodické volby.
- 3) Povinnost odevzdat moc nejpozději po uplynutí volebního období.
- 4) Nezměnitelnost maximální délky období.
- 5) Ochrana politických menšin i jednotlivců.
- Další běžné znaky současných liberálních demokracií:
- účinná a informovaná veřejná diskuse - k ní patří nejen svobodná a nezávislá média, ale i kultura diskuse, která je zpravidla kultivována historickými zkušenostmi dané společnosti,
- zajištění tradičních popř. i moderních lidských práv jednotlivců,
- ochrana menšin a jejich práv) a umožnění jejich integrace (zapojení do většinové společnosti),
- dělba moci: na legislativu (zákonodárství), exekutivu (výkonnou moc) a justici (soudnictví), byť v kontinentálním modelu není exekutiva od legislativy striktně oddělena, neboť bývá na parlamentu v různé míře závislá mechanismem vyslovování důvěry resp. nedůvěry. To neplatí v USA, kde je plná dělba moci prezidentským systémem. Justice ale musí být od exekutivy oddělena - být na ní nezávislá. Exekutiva je vázána odpovědností k lidu - buď přímo (v systému plné dělby moci), nebo nepřímo - přes zákonodárný sbor.
- právní stát: spravedlivé (legitimní) zákony a účinné prosazování jejich dodržování,
- transparentnost: průhlednost rozhodování, přehledné financování, účinný veřejný dozor nad státní mocí a použitím jí svěřených prostředků,
- rovnost šancí každého, bez ohledu na jeho původ (například rovný přístup ke vzdělání, právní ochrana rovných a spravedlivých podmínek v podnikání) a
- zajištění základních sociálních podmínek pro důstojný život všech.
Už první bod odpovídá pozornému čitateli na jeho otázky týkající se parlamentu a lidí v něm. Nadáváme na ně, že jsou k ničemu , přestože jsme jim dali ve volbách svůj hlas, Diskutujeme o jejich spolehlivosti a čestnosti, přestože jsme jim dali svůj hlas. Holedbáme se tím, jak bychom zrovna my pracovali ve prospěch všech a přitom jsme to my kdo jim dal hlas. Proč tak činíme, vždyť v jednom ze znaků demokracie, na níž tak rádi nadáváme, je také rovnost šancí, Proč ji nevyužíváme, proč nejsme schopni pracovat pro všechny. Vzpomínám na volby do městského zastupitelstva, jaký byl problém pro jednotlivé strany sestavit kandidátku! A když už byla sestavena jak se všichni snažili krčit někde na posledních místech, jen aby nemuseli, po případném zvolení, pracovat v radě apod. Vzpomínám si , jak mnozí s posměškem komentovali jména těch, kteří se odvážili něco pro nás všechny udělat. a šli do toho. Proč to tak je? Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nechápu.
Protože jsme "jenom" lidi, jeden druh živočišné říše,který není ani lepší, ani horší než ostaní. Mně osobně by vyhovoval prezidentský systém nad parlamentím, ale to je věc názoru.Spíše vidím chybu v tom, že my nevolíme poslance ale partaje. A ty si do sněmoven vybírají své favority, bez ohledu na kvality jednotlivců ale na "já na bráchu" takže pak máme zákony které nefungují, ještě ani nevyšly a už se vymýšlejí novelizace,atp.Já vidím jako největší problém stav naší justice, která místo aby chránila oběti, chrání lotry.