Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Chata U Es.

10. února 2008 v 18:10 | ja |  Něco z rodinné kroniky
Chatu nemáme, ale mohli jsme mít, kdyby.... To bylo tak. Před válkou byla parta 7 mladých kluků, mezi nima můj budoucí otec. Rádi chodili do přírody, rádi lyžovali, zkrátka měli rádi přírodu a pobyt v ní. Jak tak trampovali po bližším i vzdálenějším okolí, napadlo je, že by taková bouda na přespání nebyla k zahození. Ono se, ne vždycky podaří, vrátit se domů před večerem, nebo stihnout autobus, či vlak. Tak museli nejednou přespat v seníku, krmelci a nebo pod širákem.Slovo dalo slovo a začali se poptávat po okolí po nějakém vhodném pozemku. Nebyl to určitě lehký úkol, ale něco se našlo. Malý kousek louky, v cípu u mladého lesa, na kouzelném místě zvaném Klapinov. Nyní je čekalo to nejtěžší, začít s vyřizováním, různá povolení ,geometrické zaměření, do katastrální knihy Rusavy. Známí jim tam přivezli prkna, která si sami opracovali , povozem z Rusavy dovezli kámen z lomu, písek. Jiné věci, jako hřebíky, svorníky a např. barvy odnosili kluci na vlastních zádecch. Něco dovezli na motorce, něco opět povozem. Dali se do práce a po asi dvou letech, kdy mohli pracovat jenom v pěkných dnech a volném čase, dovolená a svátky. Psal se rok 1941 a konečně stála jejich pýcha - Chata U Es. Na okenicích měla karetní symboly - čtyři esa. Nebyla velká, ale uvnitř bylo místo k přenocování asi 8 lidí, malá kuchyňka a sklípek s předsíňkou na uložení věcí, v zimě na lyže. V této době se mladíci postupně začali ženit, měli rodiny a tak do chatky jezdilo stále více lidí. Byli jsme tam několikrát v létě i v zimě s rodiči, moc se mě tam líbilo i když v chatě nebyla elektřina a pro vodu se muselo chodit do nedaleké studánky. Ráda jsem si listovala v kronice, která patřila k životu chaty. Každý návštěvník tam nechal navštívenku a poděkování. Tak plynul čas. Někteří z kamarádů se vydali na poslední pouť, jiní se odstěhovali a na chatičku jim nezbýval čas. Začínala být čím dál více opuštěná, jenom občas se zašlo za posledním členem party, jež opatroval klíče, platil veškeré poplatky za peníze od ostatních. Prováděl i drobné opravy a jelikož byl bez dětí, chatu na stará kolena prodal. Mrzí mě to, byli jsme několikrát za ním, ujišťovali jsme ho, že chatu koupíme, vždyť je v ní kus našeho života a mnoho vzpomínek. Nepodařilo se nám to. Dneska, když jdeme krásnou krajinou nad Rusavou a přijdeme na Klapinov, náš zrak vždycky zabloudí do kouta, kde mezi bílými břízkami stojí chatička, jejímž vznikem si parta kluků splnila svůj sen.
Několik stavebníků první zimu po dokončení. Druhý zleva můj otec.
 


Komentáře

1 Jirka | 10. února 2008 v 21:34 | Reagovat

A na jaře tam kvetly narcisky a lýkovec. A chata krásně voněla dřevem a dehtem. A kde je konec té kronice?

2 hadimrcha | Web | 10. února 2008 v 21:48 | Reagovat

Tak to bohužel nevím.

3 Jitka | Web | 11. února 2008 v 8:45 | Reagovat

Začalo II.kolo soutěže

4 Karel | 11. února 2008 v 14:04 | Reagovat

Zdá se, že skenuješ staré fotky...

5 hadimrcha | Web | 11. února 2008 v 14:49 | Reagovat

To není oskenované, ale ofocené

6 Karel | 11. února 2008 v 22:41 | Reagovat

Tak mi ty fotky pošli, oskenuju je.

7 bratranec zdeněk | 14. února 2008 v 20:56 | Reagovat

já tam byl poprvé jako malý kluk v r. 1944 v létě s rodiči a babičkou Blažkovou a pak ještě mockrát. Zásoby se vezly přes Chvalčov na takovém minižebřiňáčku. Když rostly hřiby,  tak často byl některý  vidět z okna v trávě mezi břízkami. Pro mléko jsme chodili v Rusavjanu Vaclachovi, kterému patřily louky na Klapinově a jeho kluci tam pásali ovce.

Pár fotek odtamtud po mamince mám taky, oskenuju je.

8 Milan bratranec | E-mail | 29. června 2008 v 21:49 | Reagovat

taky jsme tam párkrát byli ani mevim s kým.Asi se sestrou a našima.Tahli jsme všechno na dvoukolaku.Hřiby narostly přes noc na mistě kde jsme leželi večer na dece.Romantika.Existuje ještě ta chata?Vzpomíná i Alena z Anglie.Jsme právě u ni na návštěvě.Zdravíme rodinu!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama