Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Úplně na doraz

25. ledna 2008 v 13:04 | ja |  Moje psaní
Trochu se zpožděním, ale přece jenom se dostávám opět k psaní. Včera jsem přijela večer tak utahaná, že jsem padla rovnou do postýlky. Malinko mrzlo a foukal větřík. Na obloze, byl měsíc jako kolo od vozu a v potoce tekto více vody , jako obvykle. U splavu jsem se na chvíli zastavila a kochala se pohledem na krásně nasvícenou kostelní věž s hodinami. Naproti kostela máme zámek a i ten byl osvětlený na dvou stranách. byla to krása. Musím se vypravit a někdy ty dvě budovy vyfotit. Na hladině potoka plavaly jednotlivé kachní dvojice a zvolna se proháněly. Bylo už po 20 hodině, ale ony měly ještě chuť na zábavu, Cestou mě minulo několik podezřelých individuí, ženské jdoucí z kostela domů a jeden zbloudilý pes. Byl celý urousaný, asi jak honil kačenky ve vodě. Ze zámeckého parku na něj volali psi z útulku, ale on se toulal dál. Byla jsem docela ráda, když jsem uviděla na konci ulice náš domeček. Cesta se mi zdála nekonečná. Tak jsem si dávala cestou hádanky, aby mi cesta lépe utekla. Např. zda se bude v následujícím okně svítit, kolik schodků mají u dveří v dalším domku , apod. Takovéhle a jiné hádanky jsme si připravovali s tatínkem, když jsme se vracívali např. z Hostýna domů a nás děti už bolely nohy. Konečně jsem bya doma, Elinka mě přivítala studeným a vlhkým čumáčkem, kterým mě nezapoměla ojet celý obličej. Polovička mi nachystal večeři, uvařil čajínek a já byla v sedmém nebi. Najedla jsem se, spláchla ze sebe celodenní únavu a odpadla . V čistě převlečených postelích se mi spalo náramně. Měsíček mi sice nahlížel do okna a šimral mě pod nosem, ale to já už plula na oblacích snění, někam do daleka. Ráno jsem se probudila kolem deváté, což je na mě hodně pozdě, asi jsem už ten odpočinek potřebovala,
 


Komentáře

1 SONRISA | Web | 26. ledna 2008 v 10:34 | Reagovat

To je tak hezky napsáno, tak mile. Moc dobře se mi čtou článečky u Tebe.

Taky bych brala, kdyby mi můj mužíček udělal čajínek do postýlky, ale jsem bohužel slaměná vdova a mužíček se mi vrátí až v pondělí.

Tak si ho večer udělám sama, zachumlám se do peřinky a pustím si nějaký pěkný film.

Pa

2 Mirka | Web | 26. ledna 2008 v 20:47 | Reagovat

..tu procházku určitě udělej a vyfoť tu nádheru od vás, zní to krásně, umím si to představit. Moc hezky jsi to popsala, krásně se to čte...

3 Jirka | 27. ledna 2008 v 0:51 | Reagovat

Koncem týdne bývám také na doraz. Teď ke všemu ještě s kašlem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama