Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Polibek

14. prosince 2007 v 10:11 | ja |  Moje psaní

Stáli opřeni o roh domu a líbali se. Teď v zimě a všem na očích. Lidé kolem nich chodili sem a tam, někdo dělal, že je nevidí, jiný kroutil hlavou. Jim to však pramálo vadilo. Byli zahleděni jeden do druhého a do svého objetí nikoho cizího nevpustili. Zdá se to jako scéna z filmu, ale opravdu se to stalo, u nás na maloměstě. Oni dva protagonisté se pak vzali kolem krku a pomalými kroky odešli. Ještě dlouho si drbny měly o čem vyprávět.
Polibek, jak krásná věc, ale co o něm víme. Když jsem přišla domů zalovila jsem do pokladů své knihovny a našla knihu od Adrianne Blueové - O líbání. Četla jsem ji již několikrát, a přesto stále nacházím něco nového. Dneska mě nezajímal ani mechanismus líbání, ani jeho význam v jednotlivých částech světa, ani historické zajímavosti. Šla jsem na jisto. Pasáž, která mě zaujala vám tady opíšu:
"Prvního dubna 1950, fotograf časopisu Laif, zachytil na snímku dva milence líbající se na ulici. Později bude výsledek toho cvaknutí uznán za kultovní fotografii, za určující okamžik obecné ikonogafie lásky. Zřejmě lhostejní k ruchu Paříže, k divákům a všemu, co se odehrává kolem nich, milenci vnímají pouze jeden druhého. Silná, volně ovinutá šála ho hladí po šíji, napjaté touhou. s níž se sklání k její pozdvižené tvářičce. Dívka jakoby se mu vzpínala vstříc každičkým svalem těla.Málokdo zná název tohoto snímku, ale miliony lidí někde zahlédly jeho reprodukci.Polibek u radnice , nejslavnější výtvor fotografa Roberta Doisneaua se stal symbolem romantiky Paříže."
Právě na tuhle fotografii jsem si vzpoměla při pohledu na ty dva líbající se. A také na Rodinovu sochu Polibek, který se stal kulturním symbolem 20. století, ačkoliv není Rodinovým nejlepším dílem.
Zajímavé povídání právě o této rozporuplné soše je ve výše jmenované knize. Je zajímavá a mohu ji jenom doporučit.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama