Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Večer jako každý

10. listopadu 2007 v 16:55 |  Moje psaní

Tak sedíme ve třech u televize a sledujeme hokej. Prohráváme a chlapi jsou naštvaní. Není s nimi řeč. Tohle nikdy nepochopím, celou dobu , co na to hledí tak radí, křičí, rozčilují se, ale když jim řeknete, ať to vypnou, křičí zase na vás. Nepochopitelná mužská logika.
Hokej skončil a přepinač má hody. Hned jsme ve filmu pro pamětníky, kde p. Marvan řeší nějakou kriminalistickou záhadu, než ji stačí rozluštit, lítají na obrazovce stíhačky, kroužící na Pearl Harborem. Bombardéry shazují jednu bombu za druhou a po stakatu výbuchů se začne po pláži procházet krásná blondýnka se svým milionářem - "Vem si mě". Sled událostí pokračuje, skupinka výletníků žene stádo krav, když zůstali bez kovboje a honáků. Začínám mít v hlavě pořádný zmatek. Večer jako vystřižený z nějaké komedie. Každý by chtěl něco jiného a všichni vlastně všechno. Venku se setmělo, Elinka spokojeně uchrupuje ve svém vyhřátém pelíšku, já si popíjím kávičku a spokojeně se dívám na ty chlapy kolem sebe. Jsem šťastná, že je mám. Někdy by je sice člověk nejraději zabil, ale mezi námi, co by si člověk bez nich počal.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama