Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Včera večer

3. listopadu 2007 v 20:12 |  Moje psaní

Lehce našlapujíc procházela jsem se včera parkem. Vracela jsem se ze hřbitova, potkávajíc spousty lidí, kteří kráčeli opačným směrem. Vydala jsem se směrem ke starému hřbitovu, na jehož místě je park. Stojí tam památník vojákům francouzské armády, padlých za Napoleona. Každý rok se u něj schází členové Napoleonské společnosti. Stojí čestnou stráž u vatry, v krásných uniformách a jsou oživením večera.
Moje cesta dále pokračovala kolem rybníčku, na jehož hladině se chystalo ke spánku hejno kachen. Kačeři zde převládají, každý si hlídá svou partnerku a přitom stihne ještě dvě nebo tři další prohánět po vodě.
Pokračovala jsem tichem a jenom padající listí a občasné šplouchnutí vody rušilo posvátné ticho, dušičkového večera.

 


Komentáře

1 Mirka | Web | 4. listopadu 2007 v 7:50 | Reagovat

..to je jako začátek moc pěkného příběhu...tajuplného. Krásně napsané.

P.S. Moc se mi líbí nový vzhled stránečky..

2 hadimrcha | Web | 5. listopadu 2007 v 10:06 | Reagovat

Děkuji za návštěvu i za pochvalu. Snažím se vymýšlet, ale moc mi to nejde.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama