Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Obyčejný den

23. listopadu 2007 v 12:00 | ja |  Moje psaní
Takový krásný den a já sedím doma. Bolí mě kotník a po dnešní noční službě jsem zcela nepoužitelná. Opět jsem se dozvěděla, že jedna z těch mladších nevydržela pracovní zátěž a odchází od nás. Je mi to líto, je to zrovna jednoz těch šikovných a hodných děvčat. Příjemná a usměvavá Miluška. Co, naplat, každý má právo jít za lepším. I když je sporné, co je pro koho lepší! Vracela jsem se domů od autobusu a cestou jsem si udělala několik zacházek.
Byla jsem ve Foto - kino prohlídnout si foťáčky. Byla jsem překvapena hned první větou p. prodavače. "Paní, budete si u nás fotoaparát kupovat? Jestli se jdete jenom podívat a pak si jej objednáte na internetu, tak jako každý druhý, tak vám ho do ruky ani nepůjčím. My chceme také prodávat!" To je hrůza, já jsem zákazník a mám právo prohlédnout si jakýkoliv výrobek, a je pak jenom na mě zda si jej koupím a kde! Tak jsem p. prodavači poděkovala za ochotu a odešla středem. No, to je přece neslýchané.
V masně u našeho p. řezníka jsem koupila šperky ze zabíjačky, něco tlačenky a jelítko. Zelíčko už je hotovo, tak si ho dám k obědu s jelítkem. Ještě, že slečna u okénka ve Spořitelně byla laskavá a ochotná. trochu jsem si spravila náladu, Auta jezdí jako šílenci, přejít cestu vedoucí kolem potoka je o ústa. A zvláště, když se vlečete jako postřelená koroptev. Přechod nepřechod, stále se ženou kamsi dopředu a to, že ženská potřebuje přejít cestu je pramálo zajímá.
Koupila jsem si noviny a v nich je několik pozoruhodných článků. Např.- Na silnicích letos uhořelo nejvíce lidí za 20 let - to je hrůza hrůzoucí, není snad den, aby někde auto neshořelo. Muž se vyhýbá trestu za znásilnění - tak toho bych pověsila do průvanu a pomaličku ho ukrajovala, až by z něj nic nezbylo. Jeseníky očekávají o víkendu nápor lyžařů - jsem zvědavá, kde budou lyžovat, u nás je po sněhu veta a venku na teploměru je 13 st. Nemocnice : na poplatky nejspíš budou automaty - tak to už si nedovedu vůbec představit. Že máme na pokojích televizory na automat, už jsem si zvykla. Beru si do práce vždy více drobných, než sama potřebuji, jenom abych mohla lidem rozměnt na Tv. Potvůrka totiž žere jenom 5,10,20, Kč. No a teď automat na platby v nemocnici, měl by být na drobné mince i na platební karty.
Stejně to bude od nového roku zajímavé, těším se na ty "fronty" platících klientů. To jsou dřívější pacienti, nyní se nazývají klienti. Jsou to články, které zaujmou a tak než jsem je přečetla bylo skoro poledne. Je sice pravda, že někde mezi znásilněním a Jeseníky jsem upadla do spánku, ale přečíst si noviny jsem zvádla. Z kuchyně začíná vonět sekaná, kterou jsem rychle našoulala, od včera mám brambory, ještě si otevřu nějaký kompot a obídek je hotov.
Tak vás zdravím a přeju vám dobrou chuť.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama