Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Zelí

9. října 2007 v 16:00 |  Moje psaní
Mám koupené hlávkové zelí, budeme šlapat. Každý rok se to opakuje. "Udělejme si zelí!,"zavelí jednoho dne hlava rodiny. Milujeme všichni tu vůni kvasícího se zelí. Rok od roku jej děláme počátkem podzimu. Nakoupí se hlávky, jen jednou jsme koupili zelí již nastrouhané, ale nebylo to ono. Potřebné množství cibule, kmín, sůl, krajíc chleba, vinný list, koprová nať. V den D se nachystá velké bílé plátno, na něj se dá židle, jeden z rodiny si dá na sedýnku struhadlo, velké poctivé dřevěné struhadlo a začne strouhat. Do prostěradla padají čisté vlásky zelí, mezi tím cibule, kvůli níž všichni začneme brečet, nádoba se plní zvolna a pomalu, máme rozdělenou práci a tak to odsýpá. Celý byt se pozvolna plní vůní cibule a zelí.
Nádoba se zelím se uloží do sklepa, a pak se již jen doplňuje voda do víka, aby vzduch neměl šanci a čeká se až se jednoho dne víko zvedne a ta dobrota nabere do mísy a pak, již jen jíst a vařit zelí.
Každý rok je to stejné a přesto se na to vždycky těším. Nejlepší zásoba vitamínu C na dlouhé období zimy.
 


Komentáře

1 Hablina | Web | 9. října 2007 v 19:14 | Reagovat

Lenoši mého typu pak budou škemrat u sousedů o skleničku :)

2 espoo | 10. října 2007 v 9:47 | Reagovat

lenoši mého typu si skočí pro kilo do obchodu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama