
Dnes na mě zaútočili silou přímo mamutí. Po službě mě začala třesavka, vodovod z nosu a pálení v krku. No,potěš koště! Co udělat.
Navařila jsem si kotlík zeleného čajíčku, mám ho nejraději neslazený. Vytřepala jsem poslední zbytky Paralenu, neboť jak je známo " kovářova kobyla chodí bosa" a zdravotník není vyjímka.
Uvelebila jsem se do křesla, obložila jsem se dobrůtkami, tatínek navařil, a já prospala celé dopoledne. Pak jsem se pustila do čtení. Teče mi nejen z nosu, ale i z očí, což mě donutilo odložit knihu. Ještě než zalehnu docela, píšu těchto pár řádků! Citronky v komoře mizí, hrozny mám snědené, Paralen už mám poslední, snad to bude ráno lepší. Ještě, že nemusím zítra do práce.
Tak se připravme na boj s potvůrkami a věřme, že to bude velmi krátký boj.

Tak na ně vezmi aspoň vidle! Když ony vidličky...