Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Zavinil to Kolumbus?

1. září 2007 v 15:10 | ja |  Moje psaní

Je dneska ještě moderní kouření? Kam se člověk podívá, tam najdeš na zemi nedopalek. Je to hrůza.
Na nedávné podvečerní procházce s pejskem, jsem se dostala až na naše náměstí. Bylo už hodně po páté, obchody zavřené, místní Casino otvíralo, Na lavečkách kolem kostela posedávala mládež, někteří jezdili na kole, na (a teď mi promiňte, nevím jak se to správně píše) skatu, jiní postávali v menších, či větších skupinkách a hlasitě se bavili. Byl to docela pěkný pohled, proti mladým nic nemám až na ...! Ani jedné postavě nescházel onen pověstný cigaretový obláček! Dokonce i děvčata měla v rukou cigaretu.
Ne, nechci moralizovat, ale dneska při cestě z nádraží, jsem se opět dostala ke kostelu. Nevěřili by jste kolik se tam na zemi svítilo nedopalků. Právě jeden zaměstnanec Mě.Úřadu - jinak nezaměstaný, zametal chodníčky a volné prostory náměstí. Tahal za sebou igelitový pytel, který byl skoro z poloviny plný odpadu. Lidé chodící právě do kostela, se jako vždycky svátečně oblečení, hrnuli ke schodišti. Tam se zastavili, zdravili se mezi sebou, muži odhazovali cigarety, většinou na zem a pak pokorně vstupovali dovnitř. Tam se kouřit nesmí.
Konečně se z novin dozvídám, že v našich rychlovlacích je zakázané kouřit. Je to zpráva dobrá, ale jsem zvědavá, jaký bude mít účinek. Jistou dobu je zakázané kouřit na stanovištích MHD, na nástupišti nádraží a všude tam, kde se shromažďuje větší množství lidí. Moc se to však nedodržuje. Kuřák poodejde pár kroků od zastávky a co udělá, samozřejmě si zapálí. Kouř je unášen vzduchem, přímo k nám, na zastávku. Jenom si dovolte něco namítnout! On přece nestojí na zastávce, tak co mi je po tom. Většina nás nekuřáků, raději mlčí, nemají odvahu se ohradit, neomaleným milovníkům této neřesti.
Nic nejsou platné statistiky dokazující, že kuřáci umírají dříve, nic neznamená zdražení cigaret
na neúměrnou cenu, zákazy neplatí téměř pro nikoho. Snad, úplný zákaz výroby cigaret a dovozu tabáku, by mohl zabránit šíření kouření. Nepomáhá ani jakákoliv osvěta. Každý kuřák se s touto něřestí musí vyrovnat sám. Jak jen jim pomoci, co jim místo toho nabídnout? Nevím. Můžeme jenom litovat toho, že jsme si s tabákem vůbec něco začali.
 


Komentáře

1 Hablina | Web | 1. září 2007 v 20:51 | Reagovat

Je to fujtajbl, když si chtějí kuřáci čuchnout kouře, ať si někde zapálí mokrou trávu a nasávají ten čmoud, kouření mi vadí hrozně moc a nejvíc nechápu, když veze rodič  mrně v kočárku a u toho kouří.

2 Jitka | Web | 3. září 2007 v 7:50 | Reagovat

Dva kuřáky mám v rodině a můžu jim to říkat zlatě svatě, můžu i zuřit, že si z mých výkladů nic nedělají, stejně to není nic platné.Už si říkám: "Kdo chce kam, pomožme mu tam".Smutné na tom je, že je to můj mladší syn a snacha. Jen čekám, kdy cigaretu vezme do úst i jejich pubertální synek. Pak už budu i liskat.

3 hadimrcha | Web | 3. září 2007 v 9:48 | Reagovat

No, to klidně můžeš, ale stejně to nepomůže. To si musí vyřešit ve své makovici, každý sám. Taky jsem byla kdysy tak blbá, ale dokázala jsem sama sobě a i druhým, že to dokážu . Nekouřím už 18 let.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama