Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Podzimní hrátky

18. září 2007 v 6:00 | ia |  Moje psaní

Tak jsem přežila dnešní hektický den. Po týdnu dovolené se ranní kolotoč rozjel a semlel mě tak, že ještě teď necítím nohy. Venku bylo krásně, babí léto se vším všudy. Přemýšlím, kolik barev se dá napočítat z okna naší nemocniční ošetřovny. Pod oknem máme starý park, je plný listnatých i jehličnatých stromů a různých druhů keřů. Jmény je neznám, ale barev je tu nepočítaně. Listí se zvolna začíná proměňovat v zářivou paletu barev. Jako děti jsme sbírali různobarevné listí, sušili jsme je a pak jsme z nich dělali obrázky. Stačilo natřít jednu stranu papíru barvou, zlehka do ní namočit uschlý a vyrovnaný list a zvolna jej na další, tentokrát bílý papír otisknout. Tak se tam objevilo různobarevné klubko různých tvarů a barev. Z listí jsme si dělali barevné řetězy, kdy jsme jednotlivé suché listy provlékaly navzájem. Tyto řetězy, maminka nebo tatínek nechávali pověšené na prádelních šňůrách, nebo listí postrádající rybízové keře. Tam pak vydržely , pokud je severák nerozfoukal, celý podzim. Spolu s lesklými kaštany a zářivě červenými šípky, tvořilo toto nasbírané pestré listí, každý podzim naši nejmilovanější hračku. Z brambor jsme vyráběli tiskátka a z nich vyrobené diplomy jsme pak hrdě věšeli na zeď našeho pokoje. Hrají si dnes děti ještě stejně nebo je taková hra už nebaví?
 


Komentáře

1 babča | Web | 18. září 2007 v 7:25 | Reagovat

ahojky rychle běžím pozdravit a poděkovat za přízeň běžím zálohovat data hroutí se mi bedna měj se krásně pa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama