Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Hádka na pokoji č. 10

29. září 2007 v 11:32 | ja |  Moje psaní
Včera v parku nedaleko nemocnice našli chlapi praváky. Dva krásné, zdravé hřiby, radost pohledět. Přišli za mnou na ošetřovnu a chtěli pepř a sůl, že prý si je v kuchyňce udělají. To se ví, že dostali vynadáno. Poslala jsem je na pokoj a houby jsem, zabavila. Dostala je odpoledne manželka jednoho z nich, s tím, ať si je udělají doma. Pobavilo mě, jak se tvářila. Měla jsem dojem, že se bojí a že houby za dveřmi vyhodí. Cítila jsem z její řeči, že muži nevěří.
On byl za hrdinu pro celé oddělení. Všichni se za ním chodili ptát, kde je našel a co to bylo za druh. Byly to opravdu zvláštně zbarvené houby. Načervenalé nožky přecházející do modra. Prý - hřib kovář - nevím.
Ve Smotlachovi jsem našla toto -
Hřib kovář
(Boletus erythopus)
S hřibem kolodějem patří k nejoblíbenějším modrákům. Klobouk až 200 mm široký je v mládí jemně plstnatý, poté lysý, tmavě hnědý až s olivovým odstínem. Třeň je na žlutém podkladu tmavočerveně tečkovaný. Plodnice i dužnina při poranění modrají. Roste poměrně hojně v listnatých i jehličnatých lesích, převážně na kyselých půdách. Nemá výraznou vůni ani chuť a za syrova či při nedostatečné tepelné úpravě je jako většina modráků mírně jedovatý
Odpoledne probíhalo normálně, návštěvy se couraly chodbami, čas se líně vlekl. Najednou nás probral z letargie dosti silný hluk. Hádka! Vystřelila jsem z ošetřovny jako dělová koule a rovnou za chlapama na desítku. Hluk se šířil právě z tohoto pokoje. Vlítnu dovnitř, co se děje! Chlapi a bylo jich tam asi 5, se mezi sebou hádali, co to vlastně bylo za hřiby. Snažila jsem se je zklidnit, ale nebylo to nic platné. Najednou jeden sebral mobil a někam volal. Z řeči jsem pochopila, že volá domů synovi, aby okamžitě sedl do auta a přivezl Atlas hub. Dala jsem se do smíchu a chlapi se mnou. Nedal se odbýt a tak asi za dvacet minut běžel, ano čtete dobře, běžel po chodbě jeho syn s atlasem hub pod paží. Je místní tak mu to nedalo mnoho práce dojet. Zastavil se za mnou v ošetřovně a nechápavě se ptal co se stalo. Vysvětlila jsem mu oč se jedná, začal se smát a se slovy "to je celý otec", odkráčel za chlapama na pokoj. Chudák asi si myslel, že se tatínek otrávil houbama, proto tak spěchal. Je to k neuvěření, ale i takové zážitky mám od nás z nemocnice.
 


Komentáře

1 Hablina | Web | 29. září 2007 v 17:28 | Reagovat

Bože, to jsou prostě chlapi :))) Tohle bych v nemocnici fakt nečekala :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama