Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Ulička

23. srpna 2007 v 16:07 | ja |  Moje pokusy

Uzounkou uličkou,
za naší chalupou,
když děti proběhnou,
nožky jen zadupou.
Větříček ve vlasech,
píská a hladí,
to jistě proto jen,
že jsou tak mladí.
Až skráně zešednou,
chůze se zpomalí,
nebudou běhávat,
uličkou do polí
Větřík je doběhne,
každého chytí,
za naší chalupou,
je plno kvítí.


Tak se omlouvám, ale byl to pokus o poesii. Víckrát to neudělám.

 


Komentáře

1 vendy | E-mail | Web | 16. září 2007 v 18:18 | Reagovat

Není zač se omlouvat, je to moc hezké a moc a moc pravdivé,Pa,pa

2 Mirka | Web | 24. září 2007 v 13:34 | Reagovat

..krásné veršíky...omluvy není potřeba:)

3 kajka | Web | 29. ledna 2008 v 20:49 | Reagovat

ty jo to je luxusní...moc moc pěkné moc moc chválím

4 DědaLebeda | Web | 25. září 2008 v 11:43 | Reagovat

Povedlo se Ti to krásně,

proto dál předkládej básně.

Náhodou Ti všechno ladí,

šikulka jsi Mrškohadí.

---(:-§o)))   ,.DL.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama