Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Melouny a auto

9. srpna 2007 v 23:06 | ja |  Moje psaní

Protože po dovolené máme téměř prázdnou lednici, mražák i špížku, nezbylo mě, než se vypravit na velký nákup. No a kam se dneska houfně chodí, no přece do nákupního centra!! Dloubla jsem tatina do žeber a doufala, že vezme naši letitou felinku a pofrčíme. To jsem si teda dala!! Nejdříve jsme ji museli překontrolovat , zda bezpečnostní systém funguje tak jak má! Pak olej a benzínová nádrž, pneumatiky, umýt přední skla, opláchnout světla ve předu i vzadu...... Tak jsem to nevydržela, zavolala kámošce, a než se ten můj mechanik, vzpamatoval, byly jsme obě na cestě. Ta nám rychle ubýhala a byly jsme tu. Parkoviště narvané k prasknutí, všude kolem plno lidí, přecpaných vozíků a řvoucích dětí. Každá jsme měla papírek, s jmenovitým seznamem toho co koupíme, tak to snad bude brzo odbyté. Obchod i jeho rozložení zná kámoška dobře, tak jsem si představovala, jak nám to bude rychle přibývat na vozík.
V nákupním centru se musíte řídit základním pravidlem, a to - nečíst žádné oznámení o slevách, neposlouchat vysílání reklamního sloganu, s očima přitisknutýma na zem, absolvovat v co nejkratší době a tou nejkratší cestou běh mezi regály.
Dneska už to všechno vím, ale ponejprv, to byl zážitek. Košík se nám plnil nejrůznější zeleninou v té, jarní době zcela nečekanou. Slevové regály nás lákaly k nákupu pro blížící se svátky jara, vejce, čokoládové figurky, oplatky, a různé ozdůbky na stůl, okna a pod.
Dnes, naštěstí, není žádný svátek v dohledu, tak to bude lepší. Začalo to melouny, jichž bylo v supermarketu několik velikánských palet. To je odromná výhoda, že si můžete vybrat z takového množství, ale otázka zní, jak se k nim dostat. Ne, fronta tam nestála, to se nebojte, ale ty bedny jsou tak obrovské, že se v nich nedá dosáhnout na dno. Zrovna u těch, které se nám zdály být, dle zkušeného ucha mé kamarádky nejzralejší, se na nás smály v obrovské hloubce, ale jak se k nim dostat. Žádná obsluha v dohledu, tak jsme se snažily vlastnoručně ty palety rozebrat, No, to byl taky nápad, podařilo se nám odtrhnout dvě desky a v tom se melouny rozhodly, že bednu opustí a vydaly se do světa, pardon, supermarketu. Nemělo cenu honit je po zemi, každý z nich si našel svého majitele sám. Lidé je sbírali po celém obchodě a ještě nám děkovali, za pohodlný nákup. Další položkou byla mouka a cukr. Jeďte do supermarketu a nevezměte všechno ve velkém balení! Až v autě mě napadlo, že ta kila mouky, budu mít na hodně dlouho a budu muset péct a péct. Rovněž cukr v 50 kg balení je pro nás hodně. I když jsme se s kámoškou podělily, tak pořád ještě zbývá 25 kg. Mléko prodávané v kartonech po 12 litrech jsme rychle naložily na vozík, který se začal povážlivě zaplňovat. A to jsme neměly zdaleka všechno. Ještě sýry, jogurty, pití a já nevím co ještě. Nějaké krmivo pro pejska, neb obě jsme milovnice hafíků a nemohly bychom se jim podívat do očí a nic jim nepřivézt.
No, nebudu to natahovat, do vozíku ještě přibylo velké balení toaleťáku, obří prášek na praní, něco z kosmetiky, nová šňůra na prádlo, proutěný košík - starý již definitivně dosloužil při letošním trhání višní - a já nevím co ještě.
Nákup obrovský, cena přiměřená, narvaly jsme ho do kufru auta, a oddechly jsme si. Až teď jsem si uvědomila, že jsem vůbec nenakupovala podle lístečku. A ani jsem ho nemohla najít.
Abychom den, který kráčel mílovými kroky ke svému konci završily, zašla jsme si ještě na kávu. Celý nákup i s cestou trval asi 3 hodiny.
Co by jste, milé dámy myslely, že celou tu dobu dělal, můj tatin?? Správná odpověď zní, ležel pod autem a vrtal se v něčem, čemu já nerozumím. Když jsem se objevila radostně zvolal "tak matko, a můžeme vyrazit, auťák je v bezvadném stavu, nemusíš se ničeho bát!"
No, nezabily by jste ho??


 


Komentáře

1 Hablina | Web | 10. srpna 2007 v 12:38 | Reagovat

Hele, manža jako můj:) Vždy se snažím odjet dřív, než drahouš vůbec zjistí, že mám někam namířeno, neboť kontrolou ostřikovačů začne...a po hodince si mumlá něco o výměně filtru. Pokud motor vrčí, blinkr bliká a stěrače stírají, jsem spokojená a ujíždím vstříc hypermarketům.

2 ividol | Web | 10. srpna 2007 v 13:45 | Reagovat

Perfektní! Úplně jsem se v tom viděla...:-)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama