Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Proč to byl jenom sen?

7. července 2007 v 7:00 | ja |  Moje psaní
Zdál se mi sen. Krásný černovlasý mužský mě v něm nosil na rukou. Všichni se na nás usmívali a podávali nám ruku. Všude jenom zářivé úsměvy a plno pohody. Potkávali jsme samé veselé a spokojené lidi.
Pak mě něco probudilo.U dveří zazvonil zvonek. Pošťačka mi podávala dopis a její první slova zněla něco jako "hafhafaff". Na úřadě, kam jsem si šla dotyčnou věc vyřídit, jsem si připadala jako ve lví kleci. Samé vrčení, nepříjemné pohledy, ještě, že nekousali. Nákup v Tescu jsem raději vynechala. Tam to někdy vypadá jako v ZOO. Na chodníku mě málem přejeli dva kluci na inlajnech či jak se tomu říká. Když jsem došla domů, připadala jsem si jako cizinec. Asi tomu světu nerozumím, nebo jsem se změnila. Doma jsem byla naučená "pozdrav" to tě nic nestojí. "Chovej se k ostatním tak, jak chceš aby se oni chovali k tobě". Nevyrůstala jsem náhodou na jiné planetě? Co když jsem opravdu mimozemšťan zapomenutý na planetě zemi, bez ostatních a bez možnosti návratu domů.
Chci zpět do snu. Do snu o milých a usměvavých lidech. O lidech, kteří dokážou v sobě najít i radost a krásu.
 


Komentáře

1 DědaLebeda | Web | 19. května 2008 v 1:42 | Reagovat

VOLEJ ....E.T. \ domůůůůů \ E.T. \ DOMŮŮŮŮ \ - nic??? tak patříš sem a opakuj si \ VYDRŽAŤ!!! \.

---(:-§O)))   ,.DL.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama