close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Červenec 2007

Galantní poesie

10. července 2007 v 11:23 Co se mi líbí



Vyplňte, paní, bez váhání veškerá milencova přání!

Lepší je hřešit - nu a pak se kát, než kát se a nic nedělat.


Obdiv

Tak jsem tu tvoji milou zřel, protože ty sám jsi to chtěl.

Úžasná.
Takové tři mít
(to říkám bez pýchy a žertu)
dal bych dvě okamžitě čertu,
aby si onu třetí ráčil vzít.


Stařence

Už je konec. Zraky vpadlé,
vaše půvaby jsou zvadlé
a jen lokaj během služby
splní občas vaše tužby -

ne pro zlato vašich vlasů.

Pro to, co vám plní kasu.

Dva názory

U potoka bavily se paní
o tom,
jak to chodí v milování.

Je to hezké,
povídala prvá,
škoda jen,
že to tak krátce trvá.

A pak,
řekla druhá,
však to znáte,
je to přece jenom nestydaté.

Ano,
vzdychla prvá.
Ono se to řekne!
Je to krátké,
sprosté,
ale je to pěkné.

Nedá a nedá dívce pokoje a jeho láska sotva poleví.

Určitě umře jednou ve stoje,

jestli si nelehne. K ní - to se ví.


Pár rad o letním grilování

10. července 2007 v 10:51 | časopis GLANC |  Něco dobrého na zub

9 zásad, aby bylo lépe a ne hůř

1. Gril drhněte ocelovým kartáčem, kovové části rožně potřete jedlým olejem.
2. Používejte kvalitní dřevěné uhlí.
3. Maso před grilováním maribujte, je pak křehčí, má lepší i vůni. A naložené maso uchovávejte v ledničce (max. +4 st.)
4. Před grilováním si důkladně umyjte ruce potřísněné manipulací se syrovým masem. Syrové suroviny (ovoce, zelenina) chraňte před stykem se syrovým masem. Nebezpečí přenosu, např. salmonelozy:
5. Mleté hovězí raději negrilujte. Uvolňují se z něj rychleji nezdravé látky.
6. Vyberte si libová masa a drůbež (odstraňte kůži a tučné okraje, aby tuk neodkapával na žhavé uhlí).Grilujte mimo přímý dosah plamenů.

7. Suroviny pokládejte na dobře rozehřátý rošt potřený olejem. Maso otáčejte, ale nepropichujte.
Větší kousky nejdřív prudce osmahněte, aby se vytvořila kůrka a nevytékala šťáva.

8. Uvnitř masa je třeba zajistit teplotu, alerspoň 72 st. C. (po dobu 10 minut).

9. A ještě něco: Gril rozhodně při dešti nepřenášejte do dřevníku ani do stodoly!

Pár tipů pro Vás

Polévková lžíce olivového oleje ruší cholesterol ze dvou vajec. Takže pokud jíte vejce zvlášť často, nezapomeňte na něj.
Jídlo ovlivňuje zdraví víc než geny, Přestaňte se vymlouvat, že něco máte "v rodině". Podle výzkumu ovlivňuje strava a pohyb zdraví až ze 70%.
Klobásu před pečením dáme na několik minut do vařící vody. Při pečení pak nepraskne.
Salám má vždy viset, nikdy nemá ležet.
Vystřikování tuku při opékání masa zabráníme, vsypeme-li do pánve nejdříve trochu soli.
Vyložením pánve alobalem při smažení si ušetříme práci s jejím čiˇštěním.
Mastné nože a talíře před mytím nejdříve otřeme papírem sajícím tuk. Nože od cibule, ryb a jiných páchnoucích pokrmů ztrácejí puch, potíráme-li je vlhkým hadříkem posypaným solí.

Proč zrovna já

9. července 2007 v 10:56 | já |  Moje psaní
Mám děsný vztek!!!
V noci jsem nemohla dělat nic jiného, než se pomalu uklidňovat Představte si, všude na oddělení je klid, pacienti spí. V tom do ticha zazvoní telefon. Představuji se a v tom z druhého konce drátu, na mě spustí kanonáda. Není podstatný obsah, ale forma. Telefon držím půl metru od ucha, pokouším se reagovat na slovní napadání a výhrůžky. Nic, nelze, paní je velmi výřečná a zdatná soupeřka, nevzmůžu se na jediné slůvko
odporu. Čekám, ale kulometná palba neustává. Začínám mít pocit, že všechna špína tohoto světa se najednou vylila na mou hlavu. Proč? Já si přece plním své povinnosti a myslím, že dobře. Tak proč se někdo trefuje do mé hlavy.
Asi po 20 minutách sprška špíny končí, mám se prý těšit na ráno, příjde a půjde až k řediteli. No to bude fajn.
Celou noční službu mě bolí hlava a nálada je ta tam.
Doufám, že ona paní dobře spala!!!



Myšlenky

8. července 2007 v 16:24 | neznámý |  Co se mi líbí
I omyly se dají dělat dobře a špatně.
Daleko zdravější než rozum je zdravý nerozum.
Ti, co vědí, odkud fouká vítr, bývají za bezvětří bezradní.
Neříkej hop - nebo tě ostatní přeskočí, .

.

Renesanční oděvy.

8. července 2007 v 15:34 Něco z historie

Renesance dovršuje vývoj feudálního hospodářství a zároveň znamená nástup ekonomického rozmachu buržoasního kapitalismu.
Italie, její výroba a kultura, byla tehdy nejprogresivnější a italské renesanční hnutí ovlivnilo velmi silně všechny evropské národy. Zatímco raná renesance 15. století dávala přednost štíhlé postavě, 16. století již znatelně rozšířily linie, bylo nutno přejít k měkčím a těžším látkám jako brokáty, samety, atlasy a hedvábí. Pohyb se zpomaloval a šat dodával důstojné vzezření. Zdůrazňovaly se velké plochy, popřípadě jejich kontrasty. Silný a odhodlaný muž a žena plných tvarů jak nám je z té doby zachovali - Leonardo da Vinci, Rafael, Michelangelo, Tizian. Tvary lidského těla se buď odkrývaly nebo oblečením zdůrazňovaly. Poprsí bylo akcentováno dvěma okrouhlými výstřihy a prsy pokrytými lehkou, orůhlednou látkou, někdy byly úplně odhalené.
Pokrývky hlavy byly jednodušší než za vlády burgundské módy. Ženy nosily kloboučky zvané sella, klobouky podobné pozdějším baretům. V 16. století barety u mužů i žen úplně převládly, mužský byl mělký, kulatý a střední velikosti, ženský o něco širší, mnohdy zdobený.
Nejčastěji bývala hlava nepokrytá. K úpravě vlasů se používalo jemných sítěk a průhledných zavojíčků. Vrcholná renesance účes mužů i žen ještě více zjednodušila.
Spodním šatem žen byla jednoduchá gamurra nebo cotta, s dlouhým rukávem a svrchní elegantní cioppa, často bohatě zdobená a obyčejně jasných barev, nejraději světlých odstínů. Úřední kroj mužů, byl vžedy širší a delší. Pánský svrchní kabát byl nejdříve široký, pak se zúžil, rukávy zústaly stále mohutné a tvořily hlavní ozdobu. Úzké nohavice punčochových kalhot, pokrývaly až ke kolenům svrchní kalhoty, podstatně širší a ozdobné.
Zimarra - svrchní kabát nestejné délky s otvory pro paže, zdobený kožešinami a nezřídka i falešnými rukávy.
Oděv bohatých Italek se dělil v 16. století na dlouhou sukni, jež byla dole široká a do pasu se zužovala, krátký živůtek, na němž byl obdélníkový výstřih. Zpočátku se sukně z živůtkem sešívala, později nikoli. Bohaté rukávy sloužily jako dekorace, nezbytný kapesník, vějíř a parfemované rukavice. Šperky byly těžké, dlouhé, např, zlaté řetězy a náhrdelníky. Na nohou kožené střevíce různé výšky pro muže i ženy.

Motýlí čas

7. července 2007 v 14:55 | M. Švabinský, Fr. Hrubín |  Co se mi líbí

Radši žít bez křídel, ale s vůlí
rozkřídlit život až tam,
kde dálky člověku rozvinuly
budoucnost a kde už nebude sám.

Vrať se nám, lásko, nám, co kdysi
těkali na křídlech motýlích,
rozprostři krásu svou. která vzkřísí
náš život, zmarnělý, v dobách mdlých.
Nádhero motýlích křídel - to duhy
po bouři na prach se rozpadly
a v nich, když pokryly pole a luhy,
s blankytem oheň se zrcadlí.


Naše štístko

7. července 2007 v 8:00 | já |  Moje psaní
Dnešní návrat z noční byl poznamenán šokem. Příšerným.
Představte si, přijdete domů, nevyspaná, unavená. Těšíte se do postýlky. Odemknete si jedny dveře, druhé a jste doma. Ale ten pohled bych vám přála zažít. Celý byt je zasněžený, všude papírky, ubrus, prostírání na zemi. A uprostřed toho všeho sedí náš miláček - psíček a vrtí ocáskem. Ta prvotní zlost vás přejde, hned jak spatříte ty jeho šibalské oči. Chce se vám brečet i smát se najednou. Takže neuděláte nic jiného, než pokorně uklidíte ten nevídaný chaos, pohladíte pejska po hlavě a pak definitivně zlomená usnete. Už se těším, co provede zítra.



Proč to byl jenom sen?

7. července 2007 v 7:00 | ja |  Moje psaní
Zdál se mi sen. Krásný černovlasý mužský mě v něm nosil na rukou. Všichni se na nás usmívali a podávali nám ruku. Všude jenom zářivé úsměvy a plno pohody. Potkávali jsme samé veselé a spokojené lidi.
Pak mě něco probudilo.U dveří zazvonil zvonek. Pošťačka mi podávala dopis a její první slova zněla něco jako "hafhafaff". Na úřadě, kam jsem si šla dotyčnou věc vyřídit, jsem si připadala jako ve lví kleci. Samé vrčení, nepříjemné pohledy, ještě, že nekousali. Nákup v Tescu jsem raději vynechala. Tam to někdy vypadá jako v ZOO. Na chodníku mě málem přejeli dva kluci na inlajnech či jak se tomu říká. Když jsem došla domů, připadala jsem si jako cizinec. Asi tomu světu nerozumím, nebo jsem se změnila. Doma jsem byla naučená "pozdrav" to tě nic nestojí. "Chovej se k ostatním tak, jak chceš aby se oni chovali k tobě". Nevyrůstala jsem náhodou na jiné planetě? Co když jsem opravdu mimozemšťan zapomenutý na planetě zemi, bez ostatních a bez možnosti návratu domů.
Chci zpět do snu. Do snu o milých a usměvavých lidech. O lidech, kteří dokážou v sobě najít i radost a krásu.

Nedávejte do oken růžové záclony

6. července 2007 v 23:43 | ja |  Moje psaní

Víte jak se hledá byt v nové zástavbě, když nevíte číslo domu ani ulici? No hrozně.
Pozvala mě známá na kolaudaci bytu, který si pořídila po rozvodu. Dříve bydleli v domečku s krásnou zahradou, však se na ní Jarka něco nadělala. Ten její bývalý byl pěkný budižkničřemu. Znal velmi dobře
cestu do práce a domů. Ještě tak občas trefil na hříště a do hospody. To víte na vsi, kde bydleli víc možností naštěstí neměl, takže ho Jarka lehce nalezla. Nedělala to často, ale to víte, když není chlap doma, obyčejně se něco pokazí. To známe všichni.
Tak tedy, dostala jsem patřičné instrukce a vydala se na opačný konec města hledat dům s růžovými záclonami v oknech. To totiž bylo naše poznávací znamení. Ono se řekne, to lehce najdeš, domů je tu 12, v každém jsou 4 byty. Ale hned v prvních dvou měli růžové záclony. Tak a co teď, mám zvonit na zvonky? Zeptám se někoho! Ale, v ulici jako naschvál nikdo, jen dva malí pejsci si hrají na honěnou.
Vzpomínám zda Jarka neříkala něco bližšího, nic. Taky jsem ji mohla zavolat, ale mobil leží bezmocně doma na skřínce. Tak, kdo by mi poradil, přemýšlím? Říká se, že holičky vědí všechno, ale tady kromě obchůdku s potravinami nic není. To je ono, myslím si. Tam budou určitě Jarku znát. Vletím dovnitř a spadla jsem málem na zadek. Ona je tam vietnamka! Tak ta mi určitě neporadí. Už mám na jazyku něco jako" pardon, já jsem vlastně nic nechtěla", když ona paní na mě promluví. Krásnou zřetelnou češtinou jen s maličkým přízvukem. Vyrazilo mi to dech.
Žádné "nerozumím česky!" jako jiní vietnamci, Lin mi všechno rozuměla a taky Jarku pomohla najít.
Chvíli sice čekala, na svou dcerku Miu, ale pak jsme společně došli až k domu, kde Jarka bydlí. V oknech žádné růžové záclony neměla, právě včera je dala do prádla. Nečekala totiž, že příjdu a zapoměla mi to říct.
Tak máme obě novou známou, je cizinka, ale česky mluví lépe než mnohý čech. A jen pro upřesnění
těch růžových záclon tam bylo víc. Má je dokonce i Lin.