Tak se nám rozvádí naši známí. Po tolika letech společného života, si nemají co říci.
Nechápu to! Ještě nedávno spolu plánovali dovolenou společně s mladými, koupili si nové auto, zrenovovali byt. A teď, je všechno v troskách. Proč??? Marně se mě ptají kamarádky, co se tam vlastně stalo, nevím.
Mám spokojené manželství, zdravé děti, práci. Tak nevím , co by mě muselo ještě potkat, abych to vše
hodila za hlavu. Někdo řekne láska, nebo přítel. Ale co by musel mít, abych jistotu vyměnila za ten "nový život" jak mi někdo tvrdil.
Prohlížím si album s rodinnými fotkami, na nich je celý náš život. Děti vyrostly, my zestárli, ale jsme to pořád my dva, jen trošku jiní. Starší, moudřejší a v duši krásní. To nás tak zkrášlil společný život, společná trápení i radosti.
Tak proč si to všechno na ten závěr pokazit!!! No, řekněte nemám pravdu?
Ano - a naprostou pravdu máš.
Kvůli pár přeháňkám a ty jsou všude se nezahazuje to krásné.
---(:-§o))) ,.DL.