Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Omyl.

14. června 2007 v 10:16 | ja |  Moje psaní

Je to on nebo není ?????
Honí se mi hlavou když , pozoruju toho staršího pána v jídelně. Na hlavě moře šedivých vlasů a vrásky od smíchu kolem úst. Dívám se na něj a přemýšlím. Jak zjistit pravdu?
Moje první láska, ještě ze základky. Seděli jsme spolu v jedné lavici na konci třídy. Oba stejně vysocí, já na holku až moc, on docela dlouhán. Při vyučování jsme si navzájem pomáhali, zdál se mi nejlepším,
ze spolužáků. Dělali jsem si z něj legraci a on, tichý, mlčenlivý se stále všemu smál.
Otevírám jeho chorobopis a hledám nějakou stopu. Jméno by souhlasilo, adresa nikoliv. No ale za těch skoro 40 let se mohl stěhovat několikrát. Manželku nemá, je rozvedený, Nejbližší příbuzný - otec, to snad není možné. Kolik má vlastně let, aha 33, jako můj syn.
A v tom mi to došlo!!!! Stejná tvář, stejná gesta, jen přibyla léta. Jako by se zastavil čas a nechal mu tvář otce, poznamenanou míjejícím časem a prchavými vzpomínkami.
 


Komentáře

1 DědaLebeda | Web | 19. května 2008 v 0:13 | Reagovat

Tak že stále platí to " jablko nespadne daleko od stromu??? "

---(:-§o)))   ,.DL.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama