Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Jak voní domov?

11. června 2007 v 10:53 | ja |  Moje psaní

Nádherná vůně mě dnes ráno provázela cestou do práce. To voní kvetoucí lípy v našem parku. Je to tak omamná vůně, až se člověku točí hlava. Miluji tuto vůni, která mi vždy a všude připomíná domov.
Jistě to všichni znáte, ten výraz "vůně domova". Každý s ním má spjato něco jiného. Vzpomínám na jednu starou paní, která nám, dětem ,občas vyprávěla příhody ze svého mládí. Ta např. měla pod pojmem vůně domova něco zcela nečekaného - šlehačku a vůni čerstvě nadojeného mléka. Nebydleli na statku, jak by si leckdo představoval, ale na " r e v í r u ", jak se nazývala správní budova v níž bydlel správce polesí.
Lesy kolem dokola dávaly určitě jiné vůně, ale jí se vždycky vybavila chuť a vůně šlehačky. Protože maminka zde pracovala jako kuchařka, dostala jednoho dne příkaz, přichystat sváteční hostinu, pro vzácné hosty, jež se na revír dostaví. Nu, tak se vařilo a chystalo. Malá šmejdilka sledovala všechno pěkně ze dvora. To se ví, do kuchyně nesměla a tak koukala, s nosem přilepeným na sklo, přes kuchyňské okno. Všechen ten shon a zmatek kolem sporáku a hrnců se jí docela zamlouval, protože ji nikdo nevěnoval pozornost. Najednou vzala maminka velkou mísu a vynesla ji ven na zadní schodiště. V míse byla krásná, nadýchaná bílá hmota, kterou děvčátko ještě nikdy nevidělo. Zvědavost ji přivedla až na schodiště. Vonělo to náramně a tak po chvilce rozmýšlení jeden malý prstík vklouzl do té bílé záplavy. Tak a rychle do pusy. Mano nebeská, to byla dobrota, sladké a dobré. Už, už se chystala strčit svůj prst do hrnce znovu, když ji čísi ruka zadržela. Maminka!!! Bylo po mlsání. Až doma se dozvěděla, co za dobrotu to bylo. A do nejpozdějšího věku si pamatovala tu chuť a vůni šlehačky.
Když budete chtít, určitě se vám taková nějaká zapomenutá chut domova vybaví. Vánoční cukroví, naftalín ve skříni s oblečením, kvas pod přístřeškem na zahradě, levandule zasunutá mezi prádlo.
Pro mě jsou to ale lípy, které voněly pod okny a zanechaly ve mě tu nejkrásnější vzpomínku na dětství. Vzpomínku na rodiče a domov.
 


Komentáře

1 DědaLebeda | Web | 19. května 2008 v 0:09 | Reagovat

Mám také svoji nepopsatelnou vůni z domova. Jelikož můj otec byl pekař, a maminka výborná kuchařka, byla to vůně doma pečeného chleba, vánoček, pletenců, bochánků a všech ostatních jejich vždy stejně krásně, jako podle šablony vytvořených výrobků.

---(:-§o)))   ,.DL.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama