close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Červen 2007

Vztek

6. června 2007 v 13:58 | ja |  Moje psaní

Ano, mám šílený vztek. Nechápu lidi, kteří se neumí ovládat. Ten noční telefonát, který jsem dnes měla v práci, stál za to. Sluchátko jsem držela 1/2 metru od ucha a přesto jsem tu křičící paní dobře slyšela. Není ani podstatné oč v tom telefonátu šlo, ale nevím proč jsem se stala terčem jejího hněvu. Křičela a křičela a žádný argument pro ni nebyl dosti dobrý. Bude si stěžovat a bude dělat peklo. Vím, že se trefovala do nesprávného ucha, ale přesto jsem v sobě nenašla dost síly sluchátko zavěsit.
Kdyby ta paní stála teď vedle mě, tak bych ji asi řekla, aby napočítala do desíti, pak si prohlédla s kým mluví a pak by možná její zloba zanikla. Nikdy jsme se neviděly a asi se ani neuvidíme, ale díky této paní mám ten vztek ještě docela živý.
Rozmyslete si , vždycky co a komu chcete říci, zda mluvíte se správnou osobou a teprve pak dejte průchod spravedlivému rozhořčení. Ale lepší je řešit věci v klidu. Samozřejmě.

Pečujeme o šatstvo a doplňky

6. června 2007 v 13:45 | nakladatelství Merkur |  Jak, na co, čím v domácnosti

ˇUplety a svetry nepatří na ramínka, dokonce ani ne na ta , která obšijeme měkkou látkou, aby se šaty v ramenech nevytlačovaly. Úplety ukládáme do velkých igelitových sáčků. V nich se nepomačkají ani tehdy, jsou-li naskládány na sobě.

Pomačkaný oděv není třeba pokaždé žehlit. Často postačí pověsíme-li jej na několik minut nad umývadlo s pářící vodou. Stoupající pára šaty "vyžehlí". Jsou-li příliš pomačkané, necháme je po napářce chvíli na ramínku vyschnout a teprve pak je žehlíme.

Šaty v kufru nebov zásuvce se nepomačkají, rozprostřeme-li mezi jednotlivé kusy novinový papír a s ním je pak přehneme a uložíme.

Kožešiny ukládáme po sezoně do krabic. Prosypeme je solí, složíme srstí k sobě, přidáme prostředek proti molům, zabalíme do novinového papíru a uložíme v suché místnosti.

Z dějin odívání

5. června 2007 v 12:02 | různé zdroje |  Něco z historie

Starověký Egypt (3000 př.n.l.-200 př.n.l.)


Jako surovina pro výronu oděvů sloužil především len a bavlna. Jediným tehdy užívaným šatem byla malá bavlněná zástěra. Na počátku egyptských dějin jí nosili i panovníci. Egyptské ženy nepokládaly za nutné pokrývat poprsí a otrokyně a ženy feláhů je zahalovaly jen vyjímečně.
Také králové a vysocí úředníci, členové královské rodiny, kněží a soudcové měli obvykle zástěru, avšak ta byla z drahého jemnějšího materiálu a zdobená.
Další částí oděvu byla bezrukávová košile - různě kombinovaná se zástěrou a jejím opásáním. Ženská košile a zástěra byla delší než mužská. Košile sahala ke kotníkům, zástěra ke kolenům. Charakteristickým úborem byl plisovaný amarnský šat. Tento oděv z jemných průhledných látek zdůrazňoval svým úplným nebo částečným zahalováním a odhalováním, jako jeden z prvních v dějinách , vysloveně sexuální stránku oblékání. Pokrytí hlavy bylo u mužů i žen jednoduché. Král nosil korunu (koruna Horního Egypta - bílá, koruna Dolního Egypta - červená). Egypťané znali paruky, jak víme z dochovaných kreseb.
Král, úředníci, kněží a vládnoucí vrstva nosili sandály, ostatní chodili bosi. Ženy i muži se rádi zdobili šperky, květinami, péřovými ozdobami. Ze šperků byly oblíbené náhrdelníky, náramky nošené pod
loktem i nad ním, ozdobné obroučky kolem kotníků na nohou. Vlasy se upravovaly vonnými mastmi.
Mezopotámie
Základním šatem v Mezopotámii byl bavlněný kabát košilového střihu - tunika, který měl krátké rukávy nad loket a sahal do poloviny lýtek. Podle svého účelu a v různých dobách však měnil svou délku.Vojáci a rolníci jej nosili z pochopitelných důvodů kratší (aby nepřekážel). Na tuto tuniku si ovinovali spirálovitě podélná pravoúhlý kus bavlněné látky pestře tkaný, jež sloužil dle potřeby jako kabáta, deka na přikrytí a pláštěnka do nepohody.
Velkou pozornost věnovali v Mezopotámii účesům. Féničané měli rádi pestré oděvy, vynalezli purpurové barvivo. Židé nosili košilovitý oděv různé délky a podle potřeby někdy s rukávy, jindy bez nich. Šat si pásali ozdobným opaskem. Hlavy měli zavinuté do látky podobné turbanům. Pod vlivem Peršanů počali muži nosit dlouhé kalhoty. Také židovské ženy se rády a hodně zdobily a líčily.

Peršané

Původní oděv byl z ovčí kůže. Brzy se však začaly používat látky bavlněné, vlněné, lněné a hedvábí.
Starověcí Peršané nosívali dva kuželovité kabátce, z nichž ten spodní byl užší a delší až ke kolenům. Prostí lidé mívali jen jeden kabát kruhovitého tvaru, zcela uzavřený, v délce jen nad kolena. Novinkou v odíváni byly dlouhé kalhoty. Na nohou se nosily vysoké boty asi do jedné třetiny lýtek. Na hlavě kulovité jednoduché čepice z kůže. Vlasy i vousy pečlivě sestřižené. Zajímavostí je, že nejdelší vousy v zemi směl nosit jen král.








Eso

3. června 2007 v 17:29 | J. Solar |  Co se mi líbí

Eso

Znamení slepoty, vášně a hazardu.
Znamení furiantství, které bere ženám muže,
dětem otce !

Nádhera

3. června 2007 v 17:00 Co se mi líbí
Kouzelné obrázky, že.

Havěť

3. června 2007 v 12:38 | ja |  Moje psaní
Jsou všude. Stále jsou kolem nás. Kdo? No havěť.
Sednete si do trávy - mravenec se hned příjde podívat. Vaříte? No jistě v kuchyni máte letecký den! Moucha za mouchou startují a nalétavají na Vás v okamžiku, kdy vytahujete horký plech z trouby, krájíte maso, nebo mísíte těsto. A teď co s tím? Po čele vám teče pot, ruky máte od těsta a moucha bzučí a obtěžuje.
Včera jsem cestovala lokálkou. Utahaná, znavená dvaníctihodinovou směnou. Pohodlně opřená o sedadlo, usínala jsem. Už , už se mi něco zdálo, když v tom písnička bzzzz... Otevírám oči a hleďme moucha . Všechna okna zavřená, nikde otvor, a přesto je tady. Pochoduje si po okně ,jakoby nic, a jsem si zcela jistá, že mě po tisíciočkách ( nebo kolik jich vlastně moucha má) pozoruje. Jakmile zavřu oči a snažím se relaxovat, začne zpívat bzzzzz..... Ruka mi vylétne, ale moucha je pryč. Nemám na ni. Tak se to opakuje celou cestu.
Havět zkrátka vítězí a člověk, nejvyšší článek potravinového řetězce, jenž by měl být vítězem, je stále porážen. Někde jsem četla, že hmyz, potažmo ona havěť, má nejlepší předpoklady pro přežití všech katastrof.
No nazdar! To jsou dobré vyhllídky.

Pejsci

3. června 2007 v 11:04 Fotografie

O namalované paní

3. června 2007 v 10:31 | Fr. galantní poesie |  Co se mi líbí



Jak hodnotit mám krásu vašich vnad?
To úkol, paní,
těžký je,
když pořád nedovedu rozeznat,
co originál je
a co kopie!




Líbí se vám?

2. června 2007 v 23:07 Fotografie

To je život....

1. června 2007 v 7:39 Moje psaní

Tak se nám rozvádí naši známí. Po tolika letech společného života, si nemají co říci.
Nechápu to! Ještě nedávno spolu plánovali dovolenou společně s mladými, koupili si nové auto, zrenovovali byt. A teď, je všechno v troskách. Proč??? Marně se mě ptají kamarádky, co se tam vlastně stalo, nevím.
Mám spokojené manželství, zdravé děti, práci. Tak nevím , co by mě muselo ještě potkat, abych to vše
hodila za hlavu. Někdo řekne láska, nebo přítel. Ale co by musel mít, abych jistotu vyměnila za ten "nový život" jak mi někdo tvrdil.
Prohlížím si album s rodinnými fotkami, na nich je celý náš život. Děti vyrostly, my zestárli, ale jsme to pořád my dva, jen trošku jiní. Starší, moudřejší a v duši krásní. To nás tak zkrášlil společný život, společná trápení i radosti.
Tak proč si to všechno na ten závěr pokazit!!! No, řekněte nemám pravdu?