close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Červen 2007

Košile

11. června 2007 v 10:23 | Květy |  Něco z historie

Košile

Košile má dlouhodobou tradici. Do košile bez rukávů obléká kronikář počátku 14. století Boženu v okamžiku, kdy ji nad praním prádla zastihl kníže Oldřich. A nebyla to košilka jemná s kanýrky a kraječkami, spíše bytelný a neforemný domácí výrobek z druhořadého lnu.

Ve středověku nosily košili dámy i otrokyně. V Egyptě byla základním oděvem všech vrstev. Skládala se z úzkého, podle těla vytvarovaného pouzdra a ramínek. Měla hluboký výstřih, ramínka končila leckdy až pod prsy. Přesto tento detail není nijak provokující. Košili se v Egyptě říkalo kalasiris. Zhotovovali ji ze lnu nebo bavlny, většinou byla velmi tenká, bílá jen někdy ji ručně potiskovali jednoduchým vzorem.
Tkané vzorované látky z dovozu z Mezopotámie byly pro nižší vrstvy finančně nedostupné.

V Římě a později v Byzanci nahradila košili tunika.Měla již rukávy a sahala až na paty. Římské matrony ji zpočátku tkaly samy z jemné vlny, byzantské patricijky dokázaly pro jedinou okázalou tuniku prodat několik vesnic i s obyvateli, protože hedvábné brokáty s bohatými figurálními medailony, prošívané zlatem a pošívané drahokamy, byly zbožím skutečně exkluzivním

Zimomřivý středověk navlékal jednu košili přes druhou, svrchní zvonovou, podšitou kožešinou, přes spodní úzkou, bez vlečky, s úzkým dlouhým rukávem. Materiál? Ponejvíce teplá a pestře zbarvená vlna.

V renesanci odsoudili košili do úlohy spodního prádla a spodničkou zůstala až do konce 18 století. To však nechalo "la chemise", košili, triumfovat. Košilka průhledná jako mlha, lehká jako vánek - to byl ideál mladé francouzské buržoasie. Nosila se i v zimě. Jistě si dovedete představit kolik rýmy a nebezpečných zánětů museli lékaři léčit pro kousek mušelínu z Indie. Teprve zákaz dovozu látek za Napoleona odsoudil "la chemise" k zániku a nahradil ji oděvem přiměřenějším .

Koncem 19. a počátkem 20. století nacházejí ženy v košilovém střihu volném a pohodlném to, co moderní žena potřebuje.

Humor

9. června 2007 v 16:10 | J. Solar |  Co se mi líbí

Humor - to je jedna z těch mála věcí v životě,

které musíme brát vážně, doopravdy.

Všechno ztrať, jen humor nikdy!

Humor musí být, i kdyby na sůl nebylo.



Charita

9. června 2007 v 15:54 | ja |  Moje psaní


Tak nám skončilo Bailando! Skončilo předáním dalšího půl milionu Kč potřebným. No, jak se to vezme.
Sledovala jsem s profesním zájmem tento pořad a byla zvědavá hlavně na reakce lidí, posílající své SMS a vyřazující sny soutěžících. Marně přemýšlím jak souvisí sen o taneční škole s charitou. Vždyť tři dospělí lidé mají tolik možností, jak si penízky sehnat. A proto, když byl tento sen smeten se stolu, říkala jsem si, že lidé jsou soudní a uvažují správně. S dalšími koly, však bylo stále více vidět, že na lidi působí víc reklama a bulvár. Erotické fotografie a "láska" dvou účinkujících pořádně zamotaly pořadím. Nemohu se také zbavit dojmu, že něktěří účinkující se přijeli spíše zviditelnit a snažili se o co nejlepší umístění hlavně pro sebe. Co, kdyby si jich a jejich tance všiml někdo důležitý? A slzy v očích těch, kteří neprošli dále, mě v tom utvrzují.
Charita je jistě dobrá věc, ale srovnávat onemocnění malé Adélky, s trápením slečny na vozíčku, či nemocí malého Danečka, se mi zdá zcela nesrovnatelné. Každý z těchto človíčků a jejich rodin trpí, trpí víc než se může zdát, a ani 1 milion na bezbarierové bydlení, či 500 000 na léky, nemůže bohužel zvrátit osud a odehnat nemoc. Někdo si bude myslet, že je to závist, ale to ne. Jen si myslím, že by bylo lepší vynaložit ony finanční prostředky na to, aby se ti u nichž se dá nemoc zlepšit, nebo úplně odstranit mohli vrátit do normálního života. Děti s postižením nezvratným jsou bohužel z tohoto vyřazeny a pak mě připadá, že bezbarierové bydlení, či zahrada s vodotryskem, nebo snad eroplán či raketa na tom bohužel nic nezmění. Čím více zdravých lidí bude mezi námi, tím větší je předpoklad, že o ty nemocné bude dobře postaráno.
Přeji všem zúčastněným krásný den a nám ostatním chvilku k přemýšlení.

Charita je krásná věc, ale zdraví je přece jenom pro všechny lepší.

Sprostá vznešenost

9. června 2007 v 13:35 | Galantní poesie |  Co se mi líbí


Moc a moc klystýrů dal za moc tolarů
S dost hezkou ženou oženil se ke stáru
a potom zvučný titul koupil manželce,
která má původ tam, co jmění -

v prdelce.




Galeje

8. června 2007 v 16:51 | J. Solar |  Co se mi líbí

Tomu, kdo nemá rád své povolání, je život robotárnou. Přikován na galeje - tak si připadá - proklíná hodinu, která jej zrodila. Není vojákem života. Je žoldnéřem, nádeníkem, galejníkem.

Najděme si práci, kterou můžeme milovat.

Milujme práci, kterou musíme dělat!


Cesta po Evropě

8. června 2007 v 16:43 Co se mi líbí

"Jakou jsi dal značku k tomu inzerátu, co hledáš společnici na cestu Evropou?"
" S poctivostí nejdál dojdeš!"
"A kam jste až došli?"

"Do Davle..."

Vypovídá tramp Mihule, před okresním soudem:
"To bylo tak, slavnej soude. Sedím si takhle v hospodě, piju pivo a ničeho si nevšímám. Najednou Slyším
děsnej rachot. Někoho bijou. Votočím se a co nevidím - voni mlátěj mě


Závist nebo ztráta paměti

8. června 2007 v 15:58 | ja |  Moje psaní

Tak nevím.....!

Náhodou jsem se ocitla na stránkách jednoho blogu. Vypadal zcela normálně, zajímavé čtení, obrázky.
Tak jsem se ponořila do čtení. Pláč, pláč a zase samý pláč. Nad tím, že jsem důchodce a oni mladí, nad tím, že oni podnikají a já nikoliv, nad tím, že rohlík gumák stál 0,30 hal., a dnes stojí rohlík gumák 1,70Kč. Nářek a stýskání si nad světem. Aha, je to asi někdo, kdo je nemocný a už nepracuje, myslím si.
Čtu se zájmem dále, má domek, aha tak to není bezdomovec. Po večerech si píše blog, který čte spousta lidí. Je dobrým rétorem, což já nejsem. A všechno ho štve. Štvou ho politici, ti ho štvali ostatně i dříve. Je naštvaný na V.I.P. - což ostatně býval i dříve . Komedianti jedni, dřív herci nyní VIP. Zaměstnavatele nazývá nejhrubšími nadávkami, což dělal i za komoušů. Soused od vedle má príma auto, jak je možné, že ho má , když je důchodce jako on.. No jo, on měl protekci dříve i teď, tak není divu. To, že pracoval celý život na jednom místě, já jich měl asi 10 a všude jsem dopadl stejně. Na tom posledním postu jsem dokonce výpověď dostal o den dříve než ředitel.
Tak to je zajímavé, čtu dál, celá zvědavá, co že se ještě dozvím. Ten americký president, proč sem vůbec jel, radar tu nechceme, ruský nám nevadil. Na hradě presidentská vlajka, on tam Klaus stejně není, to je jen tak pro turisty.
Zkrátka a dobře člověk plný zloby, závosti a lidské hlouposti. Asi takový byl dříve a takový i zůstal.
Vypínám internet a snažím se trochu si srovnat myšlenky v hlavě. Ono není jistě všechno v pořádku,
ale jedna věc by mě zajímala. Zda si onen "důchodce"(je-li vůbec důchodcem) vzpomene na své rodiče, jak oni žili a zda také tak nahlíželi na svět. Nevěřím tomu, protože moji rodiče mě vždycky
říkali, že se mám radovat i z pěkného počasí, rozkvetlého stromu a úsměvu na tváři neznámého člověka. Čímž se řídím celý život a cítím se docela obstojně.
Kéž by onen pisatel našel také kladné věci ve svém životě a světě kolem nás. Určitě by bylo mezi lidmi trochu méně zlosti.

Bábovka s malinovou šťávou

6. června 2007 v 16:53 | Maruš |  Něco dobrého na zub


Potřebujeme:

500 g malin (čerstvých, mražených nebo zavařených), 6 plátků bílé želatiny, vanilkový lusk,
200 g smetanového másla, šťávu ze tří limetek nebo 1 citronu, 200 g plnotučného jogurtu, 75 g cukru,250 g smetany ke šlehání, pár snítek máty.

Postup:

maliny opereme, necháme odkapat, želatinu namočíme na 5 minut do studené vody, vyškrábeme dužinu s vanilkového lusku. Máslo, 50 g cukru, jogurt a šťávu ze dvou limet a vanilkovou dřeň smícháme. Vymačkanou želatinu rozpustíme za stálého míchání a vmícháme do krému. Smetanu ušleháme do tuha a vmícháme společně se 150g malin. Krém naplníme do dortové formy a necháme ztuhnout v ledničce. Zchlazené vyklopíme. Zbylé maliny rozmixujeme se zbytkem cukru, přidáme šťávu z jedné limetky, přelijeme jí bábovku a ozdobíme snítkou máty.

Fňukání

6. června 2007 v 14:44 | J. Solar |  Co se mi líbí

Fňukání

je zlozvyk rozmazlenců života.
Fňukáním se nic nevyřeší ani nespraví.
Fňukání nesluší nikomu.
Muž, který fňuká není hoden nosit kalhoty.
A děvče, které fňuká, si nezaslouží....
hocha.