close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Červen 2007

Tiramisu s jahodami

15. června 2007 v 14:11 | Žena a kuchyně |  Něco dobrého na zub

Tiramisu s jahodami

Italská klasika, příprava 40 min., chlazení 30 min., náročnost 2

V doslovném překladu jeho název zní "vezmi si mě". Tak si ho vemte v jahodové verzi.



500g kvalitního sýru Mascarpone, 12 cukrářských piškotů, 110g moučkového cukru, 16 jahod,
4 čerstvé žloutky, 1,2dl cukrového rozvaru (je k dostání v drogeriích), 0,2dl ovocného likéru (např.
pomerančového nebo jahodového).


Mascarpone se žloutky a moučkovým cukrem vyšleháme elektrickým šlehačem do pevné pěny. Cukrový rozvar ohřejeme a ochutíme likérem. Polovinu piškotů namočíme do rozvaru (nesmí být rozmočené) a rozložíme je na dno vhodné formy. Rozetřeme na ně polovinu připraveného krému, poklademe ho částí nakrájených jahod a přidáme vrstvu zbylých namočených piškotů. Zakryjeme je vrstvou krému (malou část si necháme na ozdobení), povrch uhladíme, nastříkáme na něj zbylý krém, ozdobíme kousky zbylých jahod a hotové tiramisu uložíme nejméně na 30 minut do chladničky.

Jen je nezvojtit

14. června 2007 v 22:18 Anekdoty
Pán seděl v kavárně. Zavolal si vrchního.
"Pane vrchní, před půl hodinou jsem si u vás objednal kávu.
Prosím vás, zapoměl jste ji přinést, nebo jsem ji už vypil, anebo jsem ji vůbec neobjednal?"
"Pane vrchní, nemohl byste mi příště přinést pivo se správnou mírou?"
"Mohl, ale náš výčepní to nerad vidí!"

"Prosím vás, co mám udělat, abyste mi v tomhle alkoholickém doupěti přinesli vodu?"
Pan vrchní řekl: " Zapalte ubrus!"

Krásné panenky

14. června 2007 v 18:47 | ja |  Co se mi líbí

Při venčení našeho miláčka jsem v parku našla zapomenutou panenku. Neplakala, jak píše pan Čapek v pohádce, ale mžourala do odpoledního sluníčka jedním slepým očkem. Smutný pohled!
Každá jsme měla svou panenku, tu nejkrásnější. Kde je jí konec?!?
Na internetu jsem objevila nádherné stránky - Svět panenek - Soňa Fajmanová.
Prodej panenek.
Jsou opravdu nádherné, stačí jen kliknout. Ale ta moje dávná, nyní již bez vlásků a zaprášená ,byla stejně nejkrásnější.




Inkoust

14. června 2007 v 13:10 | J. Solar |  Co se mi líbí

Inkoust - to je medicína !
Když Tě něco bolí, dušinko,

sedni a piš, piš, piš!
Zpovídej se! Poplač si na papír! Papír to máš dobrou Midasovu vrbu.
Přítelkyni nemáš
vždycky a všude po ruce.
A potom:
všechno se říci nedá.
A nemá.
Piš, piš, piš!
Vylij na papír slzy i žluč.
Papír je hluchý.
A kamna jsou němá.

Eliška a vepř

14. června 2007 v 10:26 | Galantní poesie |  Co se mi líbí

Na jarmark vedl Martin pašíka
a Eliška šla s ním.
Tu poblíž lesíka
pravila, že by stála o hřích v celé kráse,
leč Martin opáčil jak nešika:

A kdopak podrží nám, mlsná kozo, prase?

V tom

řekla Eliška,

ti ráda pomohu -

a přivázala si hned vepře na nohu.
V nejlepším zjistila, že prase utíká,
i začla křičet:

Dělej, dělej člověče,
nebo ti mě prase odvleče!


Omyl.

14. června 2007 v 10:16 | ja |  Moje psaní

Je to on nebo není ?????
Honí se mi hlavou když , pozoruju toho staršího pána v jídelně. Na hlavě moře šedivých vlasů a vrásky od smíchu kolem úst. Dívám se na něj a přemýšlím. Jak zjistit pravdu?
Moje první láska, ještě ze základky. Seděli jsme spolu v jedné lavici na konci třídy. Oba stejně vysocí, já na holku až moc, on docela dlouhán. Při vyučování jsme si navzájem pomáhali, zdál se mi nejlepším,
ze spolužáků. Dělali jsem si z něj legraci a on, tichý, mlčenlivý se stále všemu smál.
Otevírám jeho chorobopis a hledám nějakou stopu. Jméno by souhlasilo, adresa nikoliv. No ale za těch skoro 40 let se mohl stěhovat několikrát. Manželku nemá, je rozvedený, Nejbližší příbuzný - otec, to snad není možné. Kolik má vlastně let, aha 33, jako můj syn.
A v tom mi to došlo!!!! Stejná tvář, stejná gesta, jen přibyla léta. Jako by se zastavil čas a nechal mu tvář otce, poznamenanou míjejícím časem a prchavými vzpomínkami.

Únava

12. června 2007 v 18:12 Fotografie

Čistíme skvrny

12. června 2007 v 18:06 | Merkur |  Jak, na co, čím v domácnosti

Zásada:

Chceme-li vyčistit skvrnu na jakékoliv látce, zkusíme prostředek na kousku látky nebo na místě, které není vidět.

Čerstvé skvrny od mastnot způsobené šťávou z uzenin, několikrát vytřeme haderkou namočenou do benzínového čističe skvrn. Důležité je přetírat skvrny mírným tlakem a poněkud doširoka. Po vyschnutí je týmž způsobem vytíráme vodou, aby se současně odstranily i znytky potravin rozpustných ve vodě.

Mastné skvrny
z látek někdy odstraníme solí rozpuštěnou v lihu nebo čpavku.
Skvrny od hořčice vypereme v teplé vodě se sodou.
Skvrny od piva odstraníme z ubrusu mýdlovou vodou s přídavkem denaturovaného lihu. Skvrny potíráme čistým hadříkem namočeným v roztoku a pak ubrus vypereme běžným způsobem.
Skvrny od trávy čistíme nejprve lihem, pak pokápneme vodou a dočistíme některým saponátovým přípravkem.


Jak voní domov?

11. června 2007 v 10:53 | ja |  Moje psaní

Nádherná vůně mě dnes ráno provázela cestou do práce. To voní kvetoucí lípy v našem parku. Je to tak omamná vůně, až se člověku točí hlava. Miluji tuto vůni, která mi vždy a všude připomíná domov.
Jistě to všichni znáte, ten výraz "vůně domova". Každý s ním má spjato něco jiného. Vzpomínám na jednu starou paní, která nám, dětem ,občas vyprávěla příhody ze svého mládí. Ta např. měla pod pojmem vůně domova něco zcela nečekaného - šlehačku a vůni čerstvě nadojeného mléka. Nebydleli na statku, jak by si leckdo představoval, ale na " r e v í r u ", jak se nazývala správní budova v níž bydlel správce polesí.
Lesy kolem dokola dávaly určitě jiné vůně, ale jí se vždycky vybavila chuť a vůně šlehačky. Protože maminka zde pracovala jako kuchařka, dostala jednoho dne příkaz, přichystat sváteční hostinu, pro vzácné hosty, jež se na revír dostaví. Nu, tak se vařilo a chystalo. Malá šmejdilka sledovala všechno pěkně ze dvora. To se ví, do kuchyně nesměla a tak koukala, s nosem přilepeným na sklo, přes kuchyňské okno. Všechen ten shon a zmatek kolem sporáku a hrnců se jí docela zamlouval, protože ji nikdo nevěnoval pozornost. Najednou vzala maminka velkou mísu a vynesla ji ven na zadní schodiště. V míse byla krásná, nadýchaná bílá hmota, kterou děvčátko ještě nikdy nevidělo. Zvědavost ji přivedla až na schodiště. Vonělo to náramně a tak po chvilce rozmýšlení jeden malý prstík vklouzl do té bílé záplavy. Tak a rychle do pusy. Mano nebeská, to byla dobrota, sladké a dobré. Už, už se chystala strčit svůj prst do hrnce znovu, když ji čísi ruka zadržela. Maminka!!! Bylo po mlsání. Až doma se dozvěděla, co za dobrotu to bylo. A do nejpozdějšího věku si pamatovala tu chuť a vůni šlehačky.
Když budete chtít, určitě se vám taková nějaká zapomenutá chut domova vybaví. Vánoční cukroví, naftalín ve skříni s oblečením, kvas pod přístřeškem na zahradě, levandule zasunutá mezi prádlo.
Pro mě jsou to ale lípy, které voněly pod okny a zanechaly ve mě tu nejkrásnější vzpomínku na dětství. Vzpomínku na rodiče a domov.