close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Květen 2007

Pracovní neděle

22. května 2007 v 11:20 | matama |  Moje psaní

Konečně mám čas něco udělat na zahrádce. Jistě, počasí přeje, ale když někdy se člověku chce víc a někdy méně. Tak tedy hurá! Vyrazila jsem plna elánu , vytáhla sekačku a pustila se do práce. Šlo to jako po másle, sluníčko hřálo, ptáčci cvrlikali, vtom "bác" a kouř a kábel od elektrického přívodu je v háji. Tak to jsem toho udělala!! Kde budu dneska někoho shánět, aby mi to opravil. No, nic, zase pěkně všechno sklidit a porovnat. Celá naštvaná si jdu uvařit kávu. Ještě, se jdu trochu opláchnout. Ale proč tak málo voda teče? Jdu to zkusit ještě jednou. Tak už je konec!! Je příliš horko a všichni kropí zahrádky, stříkají se sprchami a tak nám vodohospodáři utáhli kohoutek. Sedím u kávy a přemýšlím co tedy dál. Knížku žádnou nemám, kromě těch, co jsou už dávno přečtené. Do šití a žehlení se mi v tom horku nechce, televize nestojí také za nic. Co tak jít k někomu na "neohlášenou návštěvu"? No to nepřipadá v úvahu, nemám to ráda ani u sebe. Chvíli jen tak bloumám bytem, pak se rozhodnu. Na chvíli si lehnu a pak se uvidí.
Vidělo se!!! Když jsem se probudila, bylo venku skoro tma. Tak to jsem toho dne zase udělala. No nic, alespoň jsem se krááásně vyspala. Dobrou noc.

Bydlení s cizincem

18. května 2007 v 13:01 | matama |  Moje psaní

Taky pořád něco hledáte? Já teda ano. Třeba dneska ráno ne a ne najít klíče. Prohledala jsem
celý byt, chodila shora dolů, koukla jsem se i do pelíšku našeho miláčka a nic. To snad není možné, říkám si. Musím zavolat manželovi, nemá-li náhodou v tašce i moje klíče. Ono se řekne zavolám, ale kde mám mobil? Jedna taška, druhá taška, věci do práce, šuplík u psacího stolu, nic! Bez brýlí to asi nenajdu, tak sáhnu po pouzdru, je prázdné. No to snad není možné !Co teď? Naštvaná sama na sebe jdu na terasu a pohodlně se usadím do křesílka. Na stolečku hrníček od večerního čaje, časopis a u něj samozřejmě brýle. Sáhnu po nich a co nevidím je zde taky mobil. Ještě aby zde byly i klíče, ale kdepak. Ty se pokojně houpají v zámku ve dveřích na terasu. Tak je mi jasné, kdo za to všechno může. Ano, je to onen cizinec s tak podivným jménem - Alois Alzheimmer. Podle nějž byla nazvána má nejnovější nemoc, ono pomalé a totální zblbnutí. Už vím jak se žije s cizincem!

Hovory s mým horším Já

18. května 2007 v 9:52 | Jiří Žáček |  Co se mi líbí


Chceš být vůl jen proto, aby na tě sedalo štěstí?


Nejnesnesitelnější ze všech lhářů jsou ti, co mají pravdu.

Kolikrát se rodiče obětují pro děti jen proto,aby jim to mohli vyčítat.

Záměry pitomců jsou nevyzpytatelné - proto mají tak často úspěch.

Procházka láká

17. května 2007 v 14:13 Co se mi líbí


Miluji procházky zdejším
parkem, zvláště nyní na jaře.
Je celý voňavý a krásně
upravený. Plný ptáčků, dětí a
psíků. Jen ta hovínka by si měli
vzít s sebou domů.


Sen....

16. května 2007 v 21:50 Co se mi líbí

Báječné léto, plno kytiček, vůní, sluníčko....
A pak se probudíte a venku prší a je zima!!!!
Raději nevstávat.

Poklad

16. května 2007 v 12:30 | ja |  Moje psaní

Vracím se právě se sběrného dvora. Za mých mladších let se říkalo prozaicky sběrna odpadu.
Člověk občas musí něco vyhodit, a tak jsem dnes nesla starý papír. Neříkejte, že to neznáte. Plná poštovní schránka reklamních letáků, které se doma vrší a vrší až se začnou sypat na zem. No a to je ta chvíle, kdy už musíte zakročit. Tak jsem tedy zakročila a odnesla to do sběrny. Ale nemyslete si, že jsem domů šla po prázdnu. Přinesla jsem si papírovou krabici plnou pohlednic a fotografií.
Paní se na mě trochu divně koukla, když jsem se ptala, co za tu krabici, ale mé srdce zaplesalo samou radostí, když po letmém nahlédnutí do útrob krabice , jsem zahlédla obsah. Už se těším na večer, až budu mít čas a klid a podívám se na ten poklad. Občas se podaří najít i zajímavé věci,
např. válečné fotografie s východní fronty, pohlednice vesnic a měst, které ustoupily těžbě uhlí na mostecku, starou rozhlednu na Pradědu ap. Tak si dopřejte chvilku klidu a než takovou krabici ponesete do sběru, podívejte se na její obsah. Mohou tam být zajímavé věci.

Nic moc...

16. května 2007 v 10:08 | matama |  Moje psaní

A jé, venku zase nic moc, to zase bude den. Je půl čtvrté a cestou na vlak potkávám akorát tak
zbloudilé kočky, ježky a nějaké zpozdilé návštěvníky barů. Vlak naštěstí přijel načas a tak se ještě trochu dospává. Ono to není nic záviděníhodného vstávat tak brzy. Za špinavými okny se míhá smutná vstávající krajina, ani to sluníčko ještě není na obzoru, kapky klepou na sklo a jako slzy zvolna stékají po okně.
Už aby se jelo opačným směrem, ach jo!!!!

Tak to je něco

15. května 2007 v 14:30

Přísloví

15. května 2007 v 12:51 | čínský autor |  Co se mi líbí

Nevymlouvejte se na neúspěch, tam, kde jste se vzdali.